www.ceskyraj.info  - Ubytování v Českém ráji www.primadovolena.cz - Ubytování v České republice  Vyšlo: 1.4.2005 Rubrika: Památky Zámek Hrubý Rohozec Na severu Turnova nad řekou Jizerou stojí pohodlný renezanční zámek Hrubý Rohozec. Původně zde stával raně gotický hrad, jež byl přebudován kolem roku 1600 na renezanční zámek. V roce 1822 doznal zámek ještě empírových úprav. Expozice mj. dokladují vývoj bytové kultury a odívání za posledních 400 let. K zámku patří anglický park. Údaje aktualizovány pro rok 2005 Zámek Hrubý Rohozec je zajímavý také tím, že se zde konají svatební obřady, které probíhají v barokním prostředí zámecké kaple, která má podobu z r. 1675. Hrubý Rohozec je návštěvníky vyhledáván i pro svoji unikátní výzdobu expozice vazbami ze suchých květin. Prohlídku zámku jistě zpříjemní i přírodně-krajinářský park s drobnými kamenickými prvky z období romantismu. Info 2005 Návštěvní doba: duben: středa - neděle 9.00 - 16.00 hod. květen až září: (denně mimo pondělí) 9.00 - 18.00 hod. říjen : středa - neděle 9.00 - 16.00 hod. 12.00 - 12.30 hod. pokladna uzavřena (polední přestávka) Poslední prohlídka začíná vždy 60 minut před koncem návštěvní doby. Vstupné: M a l ý o k r u h : 45,-Kč. 35,- Kč. důchodci 30,-Kč. děti V e l k ý o k r u h: 60,-Kč 40,- Kč. důchodci 35,-Kč děti Z á m e c k á s k l e p e n í s výstavou pohádkových postav Vítězslavi Klimtové: 20,-Kč dospělí 15,-Kč děti otevřeno: květen až září 2005 Kontakty Státní zámek Hrubý Rohozec Hrubý Rohozec 1 511 01 Turnov Telefon, fax: 481 321 012 E-mail : h.rohozec@iol.cz http://www.hruby-rohozec.cz Historie zámku Zámek dominující partii jizerského údolí severně od Turnova, vznikl několika přestavbami z původního gotického hradu. Založen byl kolem roku 1280 Havlem z Lemberka a Jaroslavem z Ralska. Pro hrad bylo zvoleno místo chráněné na východě strmou skalnatou strání obrácenou k Jizeře a na jihu příčnou roklí. Zbylé strany bylo nutno zajistit hlubokým příkopem (dnes však i s velkou částí rokle zasypaným a připojeným k parku). Nepravidelný čtyřhranný areál hradu zabíral téměř celý obvod dnešního zámku. Zástavba se však omezovala na mohutný palác na nejchráněnějším místě v jihovýchodním nároží, k němu přiléhající nižší křídlo a na severu mocnou čtvercovou věž, chránící bránu proraženou v sousední hradbě. V přízemí zámku se z těchto staveb, kromě obvodového zdiva ve věži více než 3,5 m silného, zachovaly hmotné valené klenby, v paláci navíc několik úrovní sklepů a úzká hrotitá okénka. Stavitelé hradu patřili k rodu Markvarticů, který se již ve 13. století rozštěpil v řadu větví, mezi něž patřili i Vartenberkové a Valdštejnové. Zajímavost : Markvart z Vartenberka pro údajnou soudní křivdu po smrti Karla IV. jako první porušil dlouhotrvající mír, „přepadal na cestách a jiné loupeže tropil“, takže král Václav IV. musel v kruté zimě roku 1388 svolat proti němu zemskou hotovost. Rohozec a další Markvartovy hrady byly po půlroční válce dobyty, on sám zajat a uvržen do vězení, kde roku 1392 zemřel. Král jeho majetek připojil ke komorním panstvím. V 15. století nacházíme v držení Rohozce pány z Michalovic a od roku 1468 Jana Tovačovského z Cimburka. Jeho ovdovělá druhá manželka Johanka z Krajku se podruhé provdala za Jana ze Šelmberka a spolu s ním a svým bratrem Kunrátem podnikla počátkem 16. století pozdně gotickou přestavbu hradu. K západní hradbě bylo přistavěno další obytné křídlo, které však zatarasilo původní bránu. Vstup byl proto přeložen na jih blíže k Turnovu a opatřen architektonicky bohatě zdobenou štíhlou věží. Tvarosloví vstupní brány s erby stavebníků je již ovlivněno renesancí, zatímco pavlač, datovaná rokem 1516, a vstupní portál z nádvorní strany do místnosti se sklípkovou klenbou v 1. patře věže patří plaménkovými motivy a přetínavou profilací ještě cele gotice. Roku 1534 získal Rohozec Jan z Vartenberka na Zvířeticích, nejvyšší purkrabí Království českého, jehož syn Adam byl nucen postoupit hrad i s jinými statky pro účast ve stavovském povstání roku 1547 Ferdinandovi I. Roku 1555 jej však Adam koupil zpět. Jeho syn Karel, jenž dosáhl hodnosti císařského rady a hejtmana kraje Boleslavského, upravil kolem roku 1600 hrad v renesanční zámek. Průčelí byla opatřena sgrafitovou rustikou a sdruženými okny a k severní straně nádvoří byla přistavěna tříosá arkáda. Karel z Vartenberka zemřel roku 1612 a Rohozec zdědil jeho syn Jan Jiří, jemuž však bylo panství pro účast ve stavovském povstání roku 1623 konfiskováno a prodáno Albrechtovi z Valdštejna. Od něho jej roku 1628 získal Mikuláš Des Fours z Mont a Athienville, jehož rodu patřil až do roku 1945. Za jeho syna Albrechta Maxmiliána byla roku 1675 zřízena raně barokní kaple, z jejíhož původního zařízení je zachován hlavní sloupový oltář s obrazem A. Hertla. Boční oltář je rokokový ze třetí čtvrtiny 18. století od řezbáře J. Chládka z Turnova. Další velká úprava zámku byla provedena v roce 1822. Mohutná severní věž byla snesena na úroveň ostatních dvoupatrových budov a v jejím přízemí proražen průjezd, opatřený směrem do zahrady zajímavým empírovým portálem. Nově byly upraveny fasády, členěné římsami a mělkým kvádrováním a v patrech zazděny arkády. Zároveň byly zasypány příkopy a rozšířen tak romantický park se sochami, kamennými lavičkami a grottou na vyhlídce nad skalním srázem. Z vnitřních úprav je z této doby zachována jídelna ve stylu romantické gotiky, doplněná erby, velkými portréty majitelů, zbraněmi a částmi zbroje. Prohlídka představuje vedle části původního zařízení, z něhož jsou mimo zmíněné jídelny a kaple zajímavé i knihovny. Dále je expozice zařízena ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze a představuje interiéry ukazující bydlení a odívání od renesance až po českou secesi. L. Sluka lada@trosky.cz
Vytisknout článek | *Komentáře pozastaveny | Zobrazit komentáře
Komentáře k článku
Zobrazit všechny komentáře K článku nejsou prozatím žádné komentáře...

nejčtenější

doporučujeme

krátce ...