Městské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou si Vás dovoluje pozvat na zahájení výstavy
Franta Patočka
„Krajina našeho života“

Slavnostní vernisáž se koná v neděli 29. března v 10 hodin Úvodní slovo: Vladimír Mastník, starosta města
Kulturní část programu:
Vlasta Morávková – recitace
Radmila Makovcová a Libor Zikeš – zpěv
Roman Šolc – klavírní doprovod

Franta Patočka, akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog, se narodil 10. března 1909 v Lomnici nad Popelkou, zemřel 30. června 1996 v Liberci. V roce 1992 byl jmenován čestným občanem města. Od jeho narození právě uplynulo 100 let.Franta Patočka, akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog, se narodil 10. března 1909 v Lomnici nad Popelkou, zemřel 30. června 1996 v Liberci. V roce 1992 byl jmenován čestným občanem města. Od jeho narození právě uplynulo 100 let.
   Po studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora F. Kysely v Praze (1926 - 1929) se Franta Patočka vrátil do rodné Lomnice n. Pop. a pracoval v propagačním oddělení firmy P. A. Šlechta a syn (později národní podnik Technolen). V roce 1945 se s rodinou odstěhoval do Liberce, kde byl až do odchodu do důchodu zaměstnán jako grafik-návrhář v Severočeských tiskárnách; byl činný i jako pedagog tehdejších lidových škol umění. V Liberci byl velmi oblíbený, našel zde svůj druhý domov a po smrti první ženy i svou druhou manželku Marii, která mu poskytovala jedinečné zázemí k výtvarné tvorbě. Ona sama byla loutkářkou a s brněnským loutkovým divadlem „Radost“ procestovala velkou část světa.    V Liberci byl Franta Patočka také dlouholetým spolupracovníkem krajanského spolku „Česká beseda“, ilustroval jeho časopis „Zprávy z besedy“ i četné tisky, které spolek vydával. K nim patří například vydařený soubor třiceti kreseb z roku 1972 (vyšel pod názvem „Liberec kdysi a dnes“) či soubor dvanácti kreseb vydaný jako „Současný Liberec“. Řadu tisků ilustroval Patočka také pro krajanský Spolek Karoliny Světlé v Českém Dubu (např. publikaci Josefa Lukeše „Vážný i veselý průvodce po kraji Karoliny Světlé“, ke které doslov napsal spisovatel F. Kožík).    V Liberci byl Franta Patočka stejně jako v Lomnici n. Pop. jmenován čestným občanem města.    Na Lomnici n. Pop. Franta Patočka nikdy nezanevřel, měl své rodné město rád a přijížděl nejen na dovolenou, ale i na soboty a neděle. Rodný kraj zůstal jeho trvalou láskou, maloval zde chaloupky, meze, kopce i louky.
   Bohatá a mnohostranná byla žeň jeho práce. Tvořil kresby, pastely, oleje a monotypy, zabýval se plastikou (pro lomnické muzeum zhotovil z moduritu Podkrkonošský betlém), věnoval se ale také grafice, navrhoval plakáty (z nichž některé poválečné získaly i ceny), ilustroval knihy (kniha R. Technika „Liberec minulosti i budoucnosti“ s jeho ilustracemi obdržela čestné uznání v celostátní soutěži k 15. výročí republiky), zpracovával návrhy loutek a medailí (např. pro města Liberec a Uničov). V neposlední řadě vytvořil i četná exlibris.
   Samostatnou kapitolou jeho tvorby jsou knihy propagující krásu roubených chalup našeho podhůří, které byly vydávány v Lomnici n. Pop. V roce 1969 k jeho 60. narozeninám vydal tehdejší Závodní klub Technolen knihu Patočkových kreseb „Mizející krása domova“ s předmluvou spisovatelky Jarmily Glazarové (rozšířené vydání vyšlo v roce 1985), v roce 1979 vyšla „Mizející krása domova II“ s předmluvou Patočkova přítele prof. Jaroslava Tomsy, v roce 1982 následovala „Mizející krása domova III“ s předmluvou spisovatelky Marie Kubátové. Po Patočkově smrti v roce 1997 vydalo lomnické muzeum publikaci „Mizející krása domova IV“ (předmluva Jaroslav Krček, doslov Vladimír Mikule), která obsahuje kresby z autorovy pozůstalosti.
   Vlastivědné muzeum ve Vysokém nad Jizerou vydalo v roce 1989 knihu Patočkových kreseb z Vysocka a Rokytnicka pod názvem „U nás na horách“ s předmluvou Marie Kubátové.
   Během života uspořádal Franta Patočka dlouhou řadu výstav, nejvíce v rodné Lomnici n. Pop., kde poprvé vystavoval již v roce 1942. V roce 1989 měl například na vernisáži jeho lomnické výstavy k 80. narozeninám úvodní slovo prof. Jaroslav Tomsa z Liberce, výstavy ke svým 85. narozeninám se 1. května 1994 Franta Patočka naposledy zúčastnil osobně a zahajovala ji spisovatelka Marie Kubátová, stejně jako o pět let později 1. 5. 1999, to už ovšem k nedožitým autorovým devadesátinám.  Patočkovy obrazy byly vystavovány i v Liberci, Praze, Hradci Králové, Starých Hradech, Vysokém n. Jiz., Vrchlabí, Sobotce a v dalších místech. Na sklonku života došla Patočkova tvorba uznání také v zahraničí, vystavoval v holandském Vordenu a několikrát v Rakousku. V rakouském Weistrachu vyšla též, nedlouho před Patočkovou smrtí v roce 1996, vydařená monografie, ke které text napsal Erich Inselsbacher. Obsahovala i řadu barevných reprodukcí.
   V lomnickém muzeu se nachází mnohé Patočkovy kresby i obrazy, které postupně věnoval jak on sám, tak po jeho smrti i manželka Marie. Z pozůstalosti jsou v muzeu uchovány četné Patočkovy skicáky; obzvláště cenné jsou ty s kresbami Lomnicka. V galerii muzea se nachází stálá Patočkova expozice. Mnoho jeho obrazů je rozptýleno též v lomnických domácnostech, najdeme je na mnoha místech České republiky i v zahraničí (Rakousko, Holandsko, Francie, Finsko, Itálie, USA).
.
   Otevřeno: út – pá 8 – 16 h, so 9 – 16 h, ne 9 – 12 h Výstava potrvá do 28. dubna 2009
VLADIMÍR MIKULE