VRCHLABÍ - Sběratel a obchodník Jan Marabu Dvořák z Vrchlabí má patrně největší sbírku velkých keramických zvonů široko daleko. Jeho dvanáct pestrobarevných ručně malovaných hliněných karasavců visí na starém trámu uprostřed malé prodejničky keramiky na rušné vrchlabské ulici.
Velké až půlmetrové zvony padnou do oka snad každému zákazníkovi, který musí pod nimi do zajímavého obchůdku vlastně projít. A protože jsou hliněné střepy zvonů dobře vypálené i glazurované, tak při poklepu srdíčkem pěkně zvoní. Obchodník uvítal náš zájem o jeho veké zvony.
Jak vaše zvonivá sbírka vznikala?
„Když jsem tady ve Vrchlabí před deseti lety s naší prodejničkou keramiky začínal, tak mě napadlo, že bych oslovil naše dodavatele, aby pro nás vytvořili nějaký hezký propagační předmět. A tak postupně vznikaly naše zvony. Jsou to vlastně všechno originály z dílen lidové řemeslné výroby. Myslím si, že asi většinou vznikaly zatáčením na hrnčířském kruhu. A co je možná také zajímavé, některé firmy či keramické dílny už neexistují, nebo je převzali jiní majitelé či firmy.“
Některé malované krasavce máte i z ciziny.
„Mám tu zvony od nás i ze Slovenska, například z Keramiky Senica, zvon ze Slovenské ludové majoliky Modra, z Výrobního družstva Jihotvar Veselí nad Lužnicí, od tradičních hrnčířů rodiny Volfů z Kolovče na Domažlicku. Mám tu pěkný zvon také z Družstva umělecké výroby Chodovia z Klenčí pod Čerchovem. Ve sbírce je i zvon zdobený tradiční dekorační technikou habánské keramiky - majoliky ze Slovácka. Pojem Tupeská keramika je známý i ve světě.“
Je vidět, že srdce zvonů jsou kulatá nebo v podobě válečku, některé mají tvar jako u opravdového bronzového zvonu.
„Támhle ten zvon na konci řady má srdíčko vytvarované jako skutečné lidské srdíčko. A ještě jedna zajímavost, podařilo se nám tady pod stropem prodejny odhalit starý trám, který jsme ošetřili a nyní nám slouží jako jedna velká zvonová stolice.
A bude se vaše zajímavá sbírka dál rozvíjet?
Zatím ne, sbírku nemám v úmyslu cíleně rozšiřovat. Jak vidíte na trámu už nemám pro další zvon místo,“ říká s úsměvem sběratel Jan M. Dvořák z Vrchlabí a na cestu nás vyprovodí ciknutím na velký hnědý zvon z Kolovče.