Zřícenina hradu stojí na horním konci úzkého pískovcového hřbetu u stejnojmenné vsi. Hrad kromě strmých skalních stěn chránily ještě kamenné hradby.Na nejvyšším místě hradu stojí zpřístupněná okrouhlá věž-bergfrit s pěkným výhledem. Část hradu byla vytesána do skály.

Historie hradu

     Archeologické nálezy dokládají osídlení v místech pozdějšího hradu již ve druhé polovině 13.století. Snad zde stávala strážnice či tvrz. Hrad byl postaven později, někdy během první poloviny 14. st. snad některým z příslušníků rodu pánů z Dražic nebo Bieberštejnů (Biberštejnů).

     První známý držitel hradu, Jan z Bieberštejna, se připomíná k roku 1376. Sám hrad je v pramenech poprvé uváděn v r.1385, kdy patřil Bohušovi, zvanému Puklice, z Frýdštejna a Hodkovic. Po něm přešel hrad v držení Ješka Kamence ze Střížova a jeho potomků. Majitelé se však dál rychle střídali, už v r.1406 hrad získali bratři Bohuš a Vaněk z Kováně. Po r.1427 se Bohuš stal jediným pánem hradu. Již na počátku husitských válek se Bohuš postavil na katolickou stranu a spolupracoval s lužickými městy. Proto hrad v r. 1432 oblehlo sirotčí vojsko pod vedením hejtmanů Jana Čapka ze Sán a Oty z Lozy. Po měsíčním obléhání hradu se Bohuš zavázal neškodit více táborsko-husitskému svazu.

     Přesto byl r.1436 odměněn císařem Zikmundem za věrnost, později ale přestoupil k utrakvistům a stal se stoupencem Jiřího z Poděbrad. Zemřel v roce 1460.

     Na hradě nějaký čas vládl poručník jeho nezletilých potomků Jan Zajíc z Hasenburku. Potom zprávy o hradu opět mizí. Dalšími známými majiteli hradu byli v r.1489 Jiří Berka z Dubé, r.1498 Vilém Zub z Landštejna, r.1508 odkazuje hrad jeho další držitel Jan Dubecký z Dubče a na Průhonicích Janu Chvalkovskému z Ledče. Jeho potomci opět hrad a panství dlouho neudrželi a prodali jej Janu z Vartenberka a Zvířetic.

     V roce 1540 je panství připojeno k Českému Dubu, hrad ztrácí význam a začíná pustnout, r. 1565 je už zříceninou.

     V následujících staletích se ohrad nikdo nestaral a většina staveb se zřítila nebo byla rozebrána na stavební materiál.

     O velikonocích r.1835 pobýval na Frýdštejně K.H.Mácha, můžeme předpokládat, že si návštěvu hradu jistě nenechal ujít.

     Až v roce 1892 hrad koupil Okrašlovací spolek v Turnově a o dva roky později Klub českých turistů. Tehdy se začalo s prvními opravami zříceniny. Později se hrad stal státním majetkem a od r.1953 náleží obci Frýdštejn.

     Hrad prošel několika přestavbami, nejdříve byla postavena dodnes zachovaná obraná věž(bergfrit) na nejvyšším skalním bloku a palác na západní straně hradu. Na severní straně snad bylo či mělo být dřevěné předhradí. Dodnes můžete spatřit nikdy nedokončený průchod skalou k severu. Později byl hrad i severní předhradí obklopeno hradební zdí, vznikl nový palác na jižní straně a také byl přemístěn vstup na dnešní místo. Při poslední přestavbě byla na jihozápadním okraji hradu postavena okrouhlá studniční věž a pod ní nové jihozápadní předhradí. Podle některých pramenů vedl do nového předhradí dřevěný most přes dva přilehlé skalní bloky.

     Z hradu zůstala zachována zejména jeho dominanta, okrouhlá věž (bergfrit), dnes vysoká kolem 15m. Věž je přístupná, venkovním točitým schodištěm vystoupáte k původnímu vstupnímu portálu a poté vnitřkem věže až na vrchol s pěkným rozhledem do kraje.

     Ze druhé studniční věže zbyla spodní část, nejlépe si ji můžete prohlédnout, když sestoupíte po schodišti dolů do jihovýchodního předhradí. Z ostatních staveb zůstaly jen zbytky zdí. Zachovaly se také prostory hradu vytesané ve skále, můžete vidět zásobnici na obilí, několik sklepů a skalních světnic.

     Pohádkového vzhledu zříceniny využili i filmaři. Na hradě byla natočena pohádka „O princezně Jasněnce a létajícím ševci“.