Oficiální zpráva

Ve dnech 13. až 15. října 2006 proběhla tradiční posezónní úklidová akce „Podzimní úklid Českého Ráje“. Je to dvoudenní pracovní aktivita pořádaná volnočasovou agenturou Outdoor Discovery.

Brigáda byla uspořádána ve spolupráci se starosty obcí, s odborem životního prostředí města Turnova i s místními ekologickými iniciativami. O výsledcích naší ekologicky zaměřené iniciativy podává krátký přehled tato zpráva.

Několik slov úvodem
Naše agentura jistě není ochranářskou organizací. Proč tedy brigádu tedy pořádáme ?
Návštěvníci Českého ráje, pro které zde už  třináct let  organizujeme sportovně-turistické programy, přijíždějí kvůli nádherné krajině. Trápí nás proto, jak je tato romantická příroda doslova posetá nepořádkem a černými skládkami. Lhostejné nám nejsou ani evidentní škody, které na přírodě zanechává samotná turistika. Počet lidí, kterým cestovní ruch v Českém ráji zajišťuje slušné živobytí rozhodně není zanedbatelný. Nezdá se však, že by kohokoliv z naší „branže“ výrazněji trápila cena, kterou za to platí příroda Českého ráje. Naše brigáda je sice zatím osamoceným „ostrůvkem pozitivní deviace“, doufáme ale, že se nám trvale udržitelný pohled na turistické využití Českého ráje podaří postupně prosazovat.

Centrem naší činnosti zůstala tradičně oblast Maloskalska, kde jsme se zaměřili na protierozní úpravy extrémně zatěžované turistické trasy na Vranovském hřebeni, na likvidaci divokých skládek ve  I. a II. zóně CHKO a na úklid turistických tras v širším okolí Maloskalska.
Na Turnovsku se letos dočišťovala bývalá (rekultivovaná) městská skládka komunálního odpadu u osady Kadeřavec. Novými tématy se pro nás stalo krásné okolí hradu Kost a úklid v oblasti unikátního Ondříkovického krasového sytému, ležícího západně od plošiny Drábovna. Až na drobné výjimky leží všechny tyto lokality na území CHKO Český ráj.
Brigády se zúčastnilo celkem 40 zaměstnanců, instruktorů, spolupracovníků i přátel agentury Outdoor Discovery, kteří zde odpracovali přes 550 brigádnických hodin. V neděli 15. října nám pomohla i desítka školáků – členů automodelářského kroužku z Malé Skály. Všichni účastníci pracovali dobrovolně a bez nároku na odměnu. Stravování účastníků a náklady na organizaci akce hradila agentura Outdoor Discovery, ubytování účastníkům ve svém penzionu poskytl bezplatně starosta obce Malá Skála pan ing. Jiří Nejedlo..

Clean Up the World. Naše brigáda se i letos uskutečnila v rámci celosvětové úklidové kampaně „Clean Up the World“ – „Ukliďme si svět“. Clean Up the World je projektem, který je organizován ve spolupráci s Programem OSN pro životní prostředí. Úklidových akcí v Clean Up the World se účastní každoročně přes 40 miliónů dobrovolníků ve více než 100 zemích celého světa. Těší nás, že k myšlence této kampaně se hlásí i další ekologické iniciativy v naší zemi. .

Stručně o Outdoor Discovery a o její filozofii. Outdoor Discovery je agentura zabývající se aktivním trávením volného času mladých lidí, která již třináct let pořádá sportovní a výchovné programů pro školní a mládežnické skupiny s důrazem na výchovné působení prostřednictvím pobytu a aktivit v přírodě. Velká část našich programů se uskutečňuje v přírodě Českého ráje. Jsme si vědomi potenciálního nebezpečí, které může organizovaná turistika představovat pro citlivou přírodu a snažíme se proto naše programy plánovat a zajišťovat tak, abychom přírodní prostředí zatěžovali co nejméně. Nenásilnou formou vedeme k respektu k přírodnímu prostředí i naše klienty. Ekologické brigády pořádané agenturou jsou nejen projevem odpovědnosti k přírodnímu prostředí, staly se již součástí „firemní kultury“. Při nich zaměřujeme své úsilí nejen do míst, kde je krajina cestovním ruchem přímo poškozována (sanace erodovaných ploch a stezek, sběr odpadků na turistických značkách apod.), ale i tam, kde nádherné kouty Českého ráje hyzdí černé skládky. .

1 . O B L A S T M A L O S K A L S K O
1.1. Likvidace černých skládek a úklid Ondříkovického krasového systému ( I. a II. zóna CHKO Český ráj)
Podle některých autorů (Bruthans, Zeman, Vysoká) je tato oblast zřejmě nejdokonaleji vyvinutým krasovým územím v Čechách. Jedná se o unikátní území přinejmenším v národní měřítku. Vzhledem k hustému osídlení je však jeho stav tristní. Černé skládky odpadu se nacházejí nejen přímo ve všech čtyřech známých ponorech (!!), ale i v širším okolí Vazoveckého potoka.
Zlikvidovali jsme skládky ve dvou ponorech a na třech dalších lokalitách oblasti. Odpad ze skládek jsme vytřídili (kovový šrot x napytlovaný směsný odpad) a odváželi automobilovými přívěsy do příslušných kontejnerů poskytnutých obcí Frýdštejn. Automobilový přívěs bude v tomto textu používán jako improvizovaná jednotka objemu a představuje zcela naplněnou ložnou plochu přívěsu o půdorysu 100 x 200 cm. Stav před likvidací a po ní byl vždy fotograficky zdokumentován
Pro tento rok jsme zcela rezignovali na jakýkoliv úklid skládky v přívodní vodoteči významného ponoru Roudný (I. zóna CHKO). Jedná se o „živou“ skládku, kde jsou navíc viníci z okolních domů poměrně snadno identifikovatelní. Prvním krokem zde musí být zásah státní správy a v tomto směru podáme podnět Správě CHKO Český ráj. Další podnět, který podáme, se týká vyhlášení ponoru pod Šírkovým pramenem za přírodní památku. Tento aktivní ponor (subhorizontální průtočná jeskyňka) nepožívá v současnosti žádné speciální ochrany a je i s nedalekým závrtem zavážen biologickým odpadem..

1.1.1. Skládka v ponoru Podhorčí (poloslepé údolí Podhorčí, 1. zóna CHKO)
Na svazích údolíčka nad ponorem byla velká skládka kovového šrotu (zbytky oplocení, plechy), stavebního odpadu,lepenky i zbytků polyetylenových obalů používaných ve zemědělství. Masivní a těžké kusy plechu jsme tahali na louku nad ponorem za pomoci traktoru, kde jsme je nakládali na automobilový přívěs. Odvezli jsme několik přívěsů kovového šrotu a dva přívěsy napytlovaného směsného odpadu. Skládka je zlikvidována kompletně..

1.1.2. Skládka v ponoru Ondříkovice (Ondříkovické slepé údolíčko, 1. zóna CHKO)
Menší skládka kovového, skleněného a stavebního odpadu (hrnce, střepy, suť, plasty) v ponoru v JZ závěru zmíněného údolíčka. Celkem byl odvezen jeden přívěs. Stavební suť (omítku) o velikosti pěsti a menší jsme zanechali na místě – postupně zarůstá travou..

1.1.3 Skládka nad Vazoveckým potokem – za chatami (II. zóna CHKO)
Opravdu velká skládka, směs komunálního a biologického odpadu, používaná lidmi z Voděrad zjevně po mnoho desetiletí, bohužel částečně „živá“. Umístěná už v lese, na pozemcích LČR, nad periodickým korytem Vazoveckého potoka, na samém konci cesty odbočující ve Voděradech u kapličky JV směrem. Je to jedna ze skládek, kde by se spíš než naše lopaty uplatnila těžká mechanizace. Zvolili jsme tento postup: na skládce jsme odtěžili veškerý volné poházený nebo uložený odpad (celkem 11 automobilových přívěsů kovového šrotu i napytlovaného směsného odpadu). Zhutnělé staré vrstvy, vysoké asi 1,5 m (směs humusu, korodovaného odpadu a skla) jsme částečně stabilizovali větvemi, aby nedocházelo k dalšímu zanášení údolí Vazoveckého potoka odpadem (viz bod 1.1.4.). V lokalitě tvoří tyto vrstvy celkem 3 vyvýšeniny o celkovém odhadovaném objemu 40 m3. Chataře z nedalekých chat jsme se pokusili zapojit do spolupráce s žádostí o jakýsi „dohled“ nad lokalitou. Zanechali jsme jim také několik cedulí „Zákaz skládky“, pokud by ty námi instalované náhle „zmizely“….

1.1.4. Odpad v údolí Vazoveckého potoka (II. zóna CHKO)
Horní část údolí Vazoveckého potoka (…který níž po toku vytváří krásná zákoutí s vodopády) má tu smůlu, že do něj přívalové deště po léta splachovaly odpad, ukládaný na mohutné skládce (bod 1.1.3). Písčité koryto periodického potůčku tak bylo zaneseno množstvím kusového odpadu (kotle, sklo, plasty, hrnce, kýble) až do vzdálenosti 250 m od „mateřské“ skládky – až přibližně do míst, kde od východu přitéká drobný tok z Černé louže na Drábovně. Větší kusy odpadu bylo nutné z písčitého dna vykopávat a vynášet na kraj lesa k odvozu. Údolí leží na pozemcích LČR.
Údolí jsme vyčistili kompletně a doufáme, že i „mateřskou“ skládku se nám povedlo stabilizovat natolik, že k dalšímu zanášení údolí již nebude docházet..

1.1.5. Drobné skládky v „Americe“ jižně od Voděrad (II. zóna CHKO)
Dvě staré menší skládky (hrnce, sudy, střepy) se nacházely v boční údolí Vazoveckého potoka, jižně od obce Voděrady (a západně od bývalých drobných lůmků). Místo označeno v základní mapě jako „Amerika“. Odpadu bylo na jeden přívěs a lokalitu jsme vyčistili kompletně..

1.1.6. Tzv. „Fort Black“ - skládka pod Studničním dolem (II. zóna CHKO)
Hromada odpadu složená v lese u cesty na Borek nad Vazoveckým potokem (kovový sud, plasty, linoleum, zbytky kovaných beden, rozbité okenice) je zajímavější svou genezí , než objemem zanechaného nepořádku (odvezli jsme jeden automobilový přívěs). Jedná se o pozůstatky trampského kempu (či téměř srubu) řečeného „Fort Black“, vestavěného do skalní rozsedliny Studničního dolu (alias „Sněmovního údolí“). Kemp byl před asi dvěma roky srovnán se zemí a pečlivě vyklizen v rámci projektu „obnova skalních dutin“. To co z kempu zbylo pak asi rok leželo opodál ve Studničním dole. Po našem upozornění se hromada o kus přestěhovala – ale jen ke zmíněné cestě. Nyní je tedy odpad již v kontejnerech, závěr však lze přesto vyvodit:
Citujme nejprve trampský server www.toulavci.cz . Nick „Lišák“ zde píše: „Všechny trampské kempy, které Správa CHKO Turnov našla, tak je tady zničila. Některé jen zničila a nechala bordel (Sněmovní údolí), některé dokonale uklidila a cancák asi zničila (Velikonoční slon, U hřibu)…“ . Nelegální trampské sruby jistě nemají ve II. zóně CHKO co dělat. Pokud ale trampská komunita získá pocit, že ochranářům jde více o to „rozbít někomu hračku“, než uvést přírodu do původního stavu, je to nevýchovné a kontraproduktivní..

1.2. Likvidace dalších černých skládek na Maloskalsku
1.2.1. Skládka v údolí Vondračka (II. zóna CHKO)
Jedná se o další případ velké skládky, kde byl odpad ukládán po desetiletí, a kde vrstva zhutnělého odpadu smíšeného s tlejícím humusem a prorostlá kořeny dosahuje téměř dvou metrů. Tato skládka nám vadí zejména proto, že leží v jedné z krajinářsky nejhodnotnějších partií Českého ráje, v dosahu pěších procházek z Malé Skály. Navíc se nachází těsně nad prameništěm, které bezpochyby eutrofizuje a i jinak negativně ovlivňuje.
Tuto skládku jsme poprvé likvidovali v roce 2003, kdy jsme odstranili veškerý kusový a volně ložený odpad (bylo odsud odvezeno množství odpadu, které z poloviny zaplnilo kontejner). Nyní jsme se sem vrátili a vysbírali jsme jednak to, co za tři roky přibylo (pračka, plechovky, plasty), ale i to, co se z hromady „vyvalilo“ a dostalo na povrch. Celkový odvezeného odpadu: jeden vrchovatě naplněný přívěs (šrot i pytlovaný směsný odpad.) Řešení spočívá v odtěžení skládky bagrem, popřípadě v jejím překrytí inertní zeminou (…po provedení rozborů vody v prameništi)..

1.2.2.Skládka na Bobovské cestě, horní Mukařov
Jak doufáme, pouze příležitostná skládka („odstrojený“ favorit – tedy to, co zbude poté, když chcete prodat kovovou karoserii do sběru), na lesní cestě z horního Mukařova na Bobov. Půl přívěsu plastů, zrcátek, polstrů apod. odvezeno do kontejneru na Malou Skálu. Skládka s historicky nejnižší životností: vznik červenec 2006, kompletní likvidace říjen 2006. .

1. 3. Protierozní zábradlí při stezce na hrad Vranov - Pantheon
K nápadu zlepšit stav turistického chodníku na Vranovském hřebeni nás přivedlo nejen to, že Malou Skálu považujeme za svojí domovskou obec, na jejímž vzhledu nám záleží, ale i skutečnost, že se obec rozhodla začátkem minulého roku svěřit maloskalský hrad Vranov do naší správy. Neseme tak určitý díl odpovědnosti i za stav přístupové stezky k hradu. Jak vyplývá z  elektronického sčítání návštěvníků patří Zlatá stezka Českého ráje v úseku Malá Skála – hrad Frýdštejn k vůbec nejzatíženějším turistickým trasám v regionu: ročně zde projde více než 90 000 osob! A na Vranovském hřebeni je to vidět. V místech, kde červeně značený turistický chodník stoupá serpentinami od maloskalské pizzerie ke skalnímu hradu Vranov si mnoho turistů stezku zkracovalo a způsobovalo erozi. Serpentinovou stezku jsme při loňské brigádě opatřili zábradlím, které se velmi osvědčilo. Mnohem horší situace je však ve střední části hřebene (nad tzv. gotickou brankou a nad Strnadovou skálou), kde jsou rozsáhlé plochy hřebene zcela bez vegetace a vydupány téměř na skalní podloží. .

Na popud pracovníka CHKO pana Mgr. Hořeního jsme letos pokračovali v protierozních opatřeních právě zde, na části hřebene nad areálem hradu Vranov - Pantheon. Cílem bylo zbudovat zábradlí, které bude usměrňovat pohyb pěších turistů do koridorů původních römischovských stezek z 19. století. Rozsáhlé, erodované plochy se ponechají ke spontánní rekultivaci náletem bylin a dřevin z okolí.
Za tímto účelem jsme zbudovali přibližně přes 100 metrů solidního dřevěného zábradlí. Dřevo z probírek nám „na stojato“ poskytla Lesní správa Ještěd LČR (o úpravách jsme se dohodli se zástupcem majitele pozemku panem adjunktem Zvolánkem). Označené stromy jsme porazili, klády odkornili a vynosili na hřeben. Sloupky zábradlí jsou zatlučeny tak, že nejméně 40 cm jejich délky spočívá v zemi. Výška zábradlí je cca 90 – 100 cm. Nyní ještě zábradlí „svítí“ čerstvým dřevem, přes zimu jej necháme vysychat a v pozdním jaru zábradlí natřeme hnědým luxolem. Mimo to jsme stezku opatřili vydřevenými žlábky, které z nich odvádí dešťovou vodu a v nejohroženějších úsecích jsme přidali dřevěné stupně. Za zábradlím tak zůstaly vyšlapané, erodované plochy. Velmi nám tady pomohli maloskalští školáci, členové automodelářského kroužku při Automotoklubu Malá Skála, vedení panem Pavlátem a panem Hořením: erodovaná místa nejdřív zasypávali půdou z okolí a potom převrstvili „ježky“ - souškami i stromky z prořezávek. Toto opatření má dvojí cíl: zajistit vhodné mikroklima pro náletové rostliny a také znepříjemnit chůzi těm turistům, kteří se z nějakých pohnutek rozhodnou brousit za zábradlím. Děcka na místa s dosypanou půdou dokonce zasázela žaludy, bude tak velmi zajímavé sledovat, jak budou opatření účinná a jak rychle budou erodované plochy regenerovat. Dalším zábradlím jsme opatřili i některé úseky serpentin pod hradem, kudy přeci jen někteří turisté unikali do volného lesa..

1. 4. Úklid značených turistických cest na Maloskalsku
Turisticky mimořádně atraktivní okolí Malé Skály, je od Kopaniny až po Kozákov doslova protkáno sítí turistických cest. Určitá část návštěvníků na nich stále zanechává odpadky ( zejména obaly od potravin, PET láhve, použité hygienické potřeby atd.). Konstatujeme, že objem sebraného odpadu se nesnižuje a zůstává dlouhodobě konstantní. .

Ve dvojicích jsme prošli celkem 80 km značených turistických cest a také neznačených místních komunikací, které turisté často využívají (např. asfaltová silnička mezi Malou Skalou a Frýdštejnem) v prostoru vymezeném obcemi Turnov, Frýdštejn, Železný Brod , Koberovy, Klokočí a horou Kozákov . Zaměřili jsme se především na ty úseky, kde cesty vedou volnou krajinou, až na výjimky jsme odpadky nesbírali v intravilánech obcí. V rámci těchto pochůzek jsme napytlovali a odvezli i notoricky známé drobné skládky komunálního odpadu, které se u turistických stezek bohužel pravidelně obnovují. Jedná se především o místo před závorou u státní silnice na kopci Oběšenec, nebo o plácek před odbočkou na Zrcadlovou Kozu, nebo o skládky na červené nad Kobylkou (letos m.j. celá matrace atd.). Celkem jsme nasbírali cca 40 pytlů odpadků, které byly svezeny do kontejnerů na Malou Skálu (hovoříme-li o pytlích odpadu, máme na mysli obsah standardního stodvacetilitrového pytle na odpadky..

2 . O B L A S T T U R N O V S K O
2.1. Skládka Kadeřevac – dočištění bývalé městské skládky (III. zóna CHKO)
Východně od asfaltky Mašov – Kacanovy, u osady Kadeřavec se na rozsáhlém pozemku ve III. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO nacházela turnovská městská skládka komunálního odpadu. V devadesátých letech byla zrekultivována, převrstvena zeminou a a oplocena. To, co ze skládky jaksi přepadlo do zalesněných svahů nad kacanovskou asfaltkou bohužel na místě zůstalo i po rekultivaci. Mimo tento starý odpad se zde objevuje i odpad nový, protože někteří místní lidé sem ukládají komunální odpad silou zvyku. O spolupráci při řešení tohoto problému nás požádal Odbor životního prostředí Městského úřadu v Turnově. <
Do kontejneru, přistaveného turnovským městským úřadem, jsme snášeli i sváželi zbytky izolací, izolační hmoty, televizory, pračky, lednice, plasty a plechy. Na místě jsme museli bohužel zanechat např. polozasypaný zkroucený plechový kus o odhadované hmotnosti 300 kg – s ním jsme prostě nehli. Na místě zůstala i část stavební suti. Přistavený kontejner o objemu 10 m3 jsme zaplnili celý. .

3 . O K O L Í H R A D U K O S T
I když na Kost jezdíme s našimi klienty na horských kolech a v budoucnu bychom chtěli pro naše klienty přímo u Kosti uspořádat začátečnický orienťák, je pro nás tento kout Českého ráje z „brigádnického hlediska“ zcela nový. Po dohodě s pracovníky lesního závodu rodiny Kinských dal Borgo (LHC Kost -  pan ing. Žabka, hajný pan Noll) jsme se zaměřili na tyto čtyři oblasti: 1/ odpadky na turistických trasách v širším v okolí hradu 2/ les plný odpadků přiléhající okolí hradu 3/ poházené odpadky v lese, který ze severu přiléhá k hradu (v podstatě mezi Černým rybníkem a rybníkem Partoťák 4/ černé skládky .

3. 1. Odpadky po pěších turistech na turistických značkách v okolí hradu Podobně, jako sbíráme odhozené odpadky na Maloskalsku, i v okolí Kosti jsme prošli ve dvojicích turistické značené trasy a napytlovaný odpad jsme odváželi. Jednalo se konkrétně o tyto úseky:
Červená značka: Střehom – Plakánek – Kost – Pomníky – Pod Žebrovkou. Kost – Libošovice Modrá značka: Kost – Dobšice. Zelená značka : Kost –Rytířova Lhota. Neznačeno: lesní asfaltka Pomníky – Dobšice..

Ve srovnání s Maloskalskem bylo na turistických trasách Kostecka nesrovnatelně více nepořádku. Nemyslíme si, že návštěvníci Kosti jsou méně ukáznění, než návštěvníci Maloskalska, prostě je jen znát, že Maloskalské stezky se uklízí pravidelně. „Sběrači“ tak například strávili spoustu času na poměrně krátkém úseku červené značky od hradu směrem na Pomníky, kde doslova každá jeskyňka a každý výklenek ve skalním defilé lemujícím trasu obsahovaly pestrou sbírku totalitních i ryze moderních obalových materiálů. Na výše uvedených úsecích značek jsme vysbírali celkem 20 plných pytlů nepořádku – což je přibližně dvakrát až třikrát víc než na srovnatelném úseku na Maloskalsku .

3. 2. Les u hradu Kosti - těsně nad parkovištěm (III. zóna CHKO) Malý kousek pískovcového lesa bezprostředně na sever od placeného hradního parkoviště bývá cílem těch návštěvníku, kterým pár korun za placenou toaletu na parkovišti, připadá opravdu příliš. Les je po sezóně poset fekáliemi spolu s užitými hygienickými potřebami. Půl pytle na bodce nasbíraných papírů a vložek (a PET lahví, obalů atd.) snad nevypadá tak dramaticky, na lesík ale nebyl hezký pohled….

3. 3. Les u hradu Kosti – mezi hradem, křižovatkou Pomníky a rybníkem Partoťák (II. a III. zóna CHKO)
Vysokou návštěvností trpí také celý borovicový les severně od Kosti (vymezený v podstatě asfaltkou Kost – Pomníky a modrou značkou). Nejedná se většinou o skládky jako takové, les je posetý odpadky víceméně plošně (…houbaři, čundráci, turisté). Oblíbeným způsobem jak se zbavit domácího odpadu je zjevně přibrzdit cestou od pomníků na Kost a pytel mrsknout do údolí potůčku, který posléze napájí Černý rybník. Mnoho odpadu bylo i v okolí cest a pěšin a na západních březích rybníků Partoťák a Bílý. Celkem jsme vysbírali 10 pytlů odpadků. To, co jsme nejprve považovali za skládku pod hrází Partoťáku (do bahna zanořené pneumatiky od traktoru) se ukázalo být jakýmsi zařízením, které slouží rybářům při výlovu Partoťáku a proto jsme lokalitu zbavili jen drobného povrchového odpadu..

3.4. Černá skládky nad Písákem (III. zóna ) .

Velmi současnou skládku odpadu z domácností nebo i z   z rekreačního zařízení, ležící u asfaltky směrem od Pomníků na Kamenici, nám ukázal hajný pan Noll. Skládka byla „mladá“ – založená někdy v devadesátých letech, takže odpad nebyl prorostlý do podloží. Skládku se nám tak povedlo odstranit beze zbytku. Celkem jsme odsud odvezli přes 40 (!) pytlů nejrůznějšího odpadu. Mediálně vděčnou kuriozitou byl nález dvou kompletních sad osobních dokladů (občanské průkazy, řidičáky, karty zdravotního pojištění atd.).

4 . NÁŠ POSTOJ K ČERNÝM SKLÁDKÁM
Problém černých skládek v Českém ráji by neměl být vnímán jako okrajové téma. Počet větších či menších černých skládek komunálního odpadu na území CHKO Český ráj odhadujeme na několik stovek. Jejich „hustá“ síť závažným způsobem snižuje přírodní, estetické i rekreační hodnoty území. I když množství odpadu, ukládaného „načerno“ se v posledních letech snižuje, stále se jedná o palčivý problém. Nežijeme v iluzi, že jsme svým úsilím schopni problém zásadně vyřešit. Chceme však na problém poukazovat a podle svých sil se na jeho řešení podílet. Komplexní řešení totiž vyžaduje úzkou spolupráci všech zainteresovaných subjektů: obcí, Správy CHKO, odborů životního prostředí pověřených obcí, ale i podnikatelské a občanské veřejnosti. .

Většina černých skládek v CHKO je sice již „mrtvá“ (tedy nepoužívaná nebo používaná sporadicky), představují však evidentní ekologickou zátěž a nebezpečí kontaminace spodních i povrchových vod. Zcela běžné je stále ukládání biologického odpadu (tráva, větve, padané ovoce). Míru skutečného ohrožení přírodního prostředí však v tomto případě nejsme schopni posoudit.
Na základě charakteru uloženého odpadu soudíme, že jejich maximální využití spadá do 50. – 80. let minulého století. V některých případech se za desetiletí ukládání se vytvořily až dva metry mocné, hutné vrstvy, tvořené směsí humózních materiálů ze spadaného listí a starého biologického odpadu, změtí kovových odpadků, skla, rzi a plastů. Objem těchto skládek představuje mnoho desítek kubických metrů kontaminované zeminy. Protože je zcela mimo možnosti brigádníků vyzbrojených lopatami a pytli tento problém vyřešit, je nutné řešení hledat ve využití těžké techniky. .

4 . P O D Ě K O V Á N Í
Děkujeme našim spolupracovníkům, zaměstnancům i přátelům, kteří strávili dva krásné (a dost veselé) pracovní dny v Českém Ráji, tedy: Honzovi Bencovi, Janě Tučanové, Tereze Brožové, Lindě Krejčové, Tondovi Bučánkovi, Kristýně Šumšalové, Martinu Vlčkovi, Katce Kadlecové, Šárce Cimrové, Martinu Munzarovi, Marvelu Mako Mapexovi, Honzovi Zámečníkovi, Eriku Ernestovi, Martinu Dědkovi, Lukáši Václavíkovi, Honzovi Farářovi, Lucce Matyáskové, Honzovi Fajglovi, Lucce Levové, Martině Rybišarové, Radimu Kaleckému, Martině Novákové, Štěpánu Hegerovi, Honzovi Rytířovi, Janě Chmelařové, Evě Kárové, Petrovi Lhotskému, Zuzaně Husarovičové, Editě Svobodové, Kláře Jurové, Julii Volfové, Ivaně Křížkové, Jarkovi Pávovi, Romaně Kalenské, Martině Hanuskové, Dominiku Hyblerovi, Zuzaně Majbové, Elišce Vyšatové a Tereze Provazníkové..

Dále děkujeme za pomoc na Vranovském hřebeni členům automodelářského kroužku při Automotoklubu Malá Skála vedeným panem Pechlátem: Viktoru Trnkovi, Josefu Havrdovi, Václavu Jíšovi, Tomáši Hrubému, Marcelu Havrdovi, Davidu Čechovi, Marku Doležalovi, Vítu Čechovi, Janu Havrdovi, Vítu Hlaváčovi, Kláře Kadavé a Marcelu Havrdovi st.

Rádi bychom poděkovali především starostovi Malé Skály panu ing. Nejedlovi, který poskytl pro účastníky brigády bezplatné ubytování ve svém penzionu, dále OÚ Malá Skála za poskytnutí kontejnerů na nasbíraný odpad, frýdštejnskému starostovi panu Müllerovi za totéž v Roudném a Voděradech, paní ing. Šipošové, jejím kolegům a městu Turnovu za přistavení kontejnerů na Kadeřavec, panu Mgr. Aleši Hořenímu ze SCHKO Český ráj za konzultace i pomoc, panu adjunktu Zvolánkovi z Lesní správy Ještěd za poskytnutí probírkového dřeva, panu hajnému Nollovi z LHC Kost za konzultace i jeho čas, Liberecké redakci MF Dnes za mediální podporu, Jardovi Pávovi za obětavé zapůjčení vozítka Daihatsu na svážení odpadu, personálu Boučkárny za solidní porce ... Díky jdou samozřejmě i Rudolfovi, Golfíkovi, Elišce, Micině a Formíkovi (zasvěcení vědí...). Zapsáno na Malé Skále dne 16. října 2006

ing. Roman Bém
jednatel společnosti s r.o. Outdoor Discovery
Ostrovského 36 B
150 00 Praha 5
e-mail: mail@discovery.cz
tel. 251 013 561-4