Na jihozápadním okraji hřbitova stojí osmistěnná, dřevěná zvonice, krytá šindelem. Její stáří je nejasné, v literatuře se vyskytují rozporné údaje, od r.1504 až po rok 1723. Jako dřevěná stavba s omezenou životností musela být nepochybně často opravována a přestavována. Je pravděpodobné, že tu nějaká zvonice stála už v r.1504. Svědčí pro to i stáří původních zvonů. Dnešní podobu zvonici vtiskla poslední větší oprava v roce 1940.

     Vyskeřská zvonice je tzv. štenýřového typu. To znamená, že základem stavby jsou čtyři svislé dubové trámy-štenýře, vzájemně spojené několika šikmými vzpěrami. Je to vlastně taková dřevěná obdoba příhradové konstrukce. Na jejím vrcholu jsou zavěšeny zvony. Aby se věž nepřevrhla,má základ ze čtyř ležatých trámů,které tvoří dvojitý kříž.Trámy přesahují na všech stranách obrys věže a vybíhají z nich další šikmé vzpěry,které podpírají hranol štenýřů.Konce základových trámů jsou obestavěny roubenou stěnou(proto je přízemí osmiboké),která nese střechu přízemí.Tak jsou základy zvonice chráněny před povětrností. Celá konstrukce je velmi pevná,protože musí vzdorovat silám,které vznikají při kývání těžkého zvonu v horním patře věže.

     Ve zvonici bývaly původně zavěšeny dva velké zvony. Starší z nich, nazývaný „Václav“, byl ulit patrně r.1506 mistrem Bartolomějem z Prahy. Byl ozdoben reliéfem sv.Václava. Roku 1850 praskl a byl přelit zvonařem Belmanem v Praze. Díky tomu víme, že vážil 227 kg. Na zvonu byl umístěn nápis: "Obnova má stala se v povšechné obnově říše - léta 1850." Zvon unikl rekvizici zvonů za I.světové války. Po dokončení nového kostela byl přenesen na kostelní věž. Za II.sv.války, 26.března 1942, byl zrekvírován.

     (Zvony z Čech se za II.sv. války soustřeďovaly v Praze, v libeňském přístavišti, odkud se po vodě postupně odvážely do Německa k roztavení. Zvony byly rozčleněny do čtyř kategorií, podle stáří a umělecké hodnoty. Nejprve se odvážela kategorie „A“ - zvony bez hodnoty, vyrobené v letech 1800-1942. Uvádí se, že po skončení války zbylo v Čechách jen asi 13% zvonů). Po skončení války byl naštěstí v Praze nalezen a tak se mohl 18.června 1945 vrátit na kostelní věž.

     Druhý zvon,zvaný „Maria“ byl ulit r.1723 rovněž v Praze. Na jedné straně měl reliéf Panny Marie s děťátkem. Na druhé straně byl nápis: Goss mich Nikolaus Löw in Prag.Anno 1723.(Ulil mne Nikolaus Löw v Praze).
Zvon byl zrekvírován už za I. světové války dne 15. listopadu 1916. Toho dne naposledy zazvonil obyvatelům obce a pak byl vojáky rozbit na kusy a odvezen.

     Při této příležitosti se ještě zmíním o osudech dalších zvonů, i když nebyly zavěšeny ve zvonici.

     V roce 1916 byli také zrekvírovány dva malé zvonky, původně zavěšené v sanktusníku starého kostela. Větší zvonek "sanktusník" měl průměr 35 cm.
V hoření části v kruhu nesl nápis: Verbum Domini manet in aeternum.Anno 1617."(Slovo Páně trvá na věky)
Menší zvonek "František" měl průměr 29 cm. Nesl reliéf smrti sv. Františka a letopočet "I.G.K.1765".

     Po skončení I. sv. války byly pořízeny dva nové zvony do kostela, které byly v r.1942 rekvírovány a nepřečkaly II. sv. válku.

     Nejprve, v r.1925 byl pořízen nový "sanktusník",o váze 43Kg.
Poté, v roce 1930 byl do věže nového kostela, kde již visel zvon "Václav" ze zvonice, přikoupen zvon "Karel". Zvon vážil 425 kg a stál 14.853 K. I tento zvon byl r.1942 zrekvírován.