Konference, která je součástí projektu Poznejme a zachraňme evropské hrady, se uskutečnila ve dnech 19.–20. ledna 2006 na zámku v Rosicích u Brna pod záštitou občanského sdružení Polypeje. Tématem bylo vymezení role památkové péče v moderní občanské společnosti, podíl zapojení veřejnosti do péče o kulturní dědictví, ale také role státu při ochraně památek a její plnění. Hned v pozvánce bylo téma vymezeno několika řečnickými otázkami, na něž hledali účastníci konference odpověď: dokáže se stát postarat o všechny významné památky? jaká je role občanských iniciativ v památkové péči? podporuje společnost památky v soukromém vlastnictví? funguje spolupráce státní správy a občanů? je v péči o památky místo pro tradiční technologie i moderní materiály?

Konference Památková péče v občanské společnosti autor: tisková zpráva publikováno: 2006-01-20 Rosice 20. 1. 2006 Konference, která je součástí projektu Poznejme a zachraňme evropské hrady, se uskutečnila ve dnech 19.–20. ledna 2006 na zámku v Rosicích u Brna pod záštitou občanského sdružení Polypeje. Tématem bylo vymezení role památkové péče v moderní občanské společnosti, podíl zapojení veřejnosti do péče o kulturní dědictví, ale také role státu při ochraně památek a její plnění. Hned v pozvánce bylo téma vymezeno několika řečnickými otázkami, na něž hledali účastníci konference odpověď: dokáže se stát postarat o všechny významné památky? jaká je role občanských iniciativ v památkové péči? podporuje společnost památky v soukromém vlastnictví? funguje spolupráce státní správy a občanů? je v péči o památky místo pro tradiční technologie i moderní materiály? K aktuálním tématům se vyjádřila celá řada odborníků z Národního památkového ústavu, krajů, obcí i nevládních neziskových organizací. PhDr. Jana Spathová z Odboru kultury Krajského úřadu Zlínského kraje uvedla ve svém úvodním příspěvku, nazvaném Památky v realitě 21. století mimo jiné „… neustále přetrvává až schizofrenický rozpor mezi deklaracemi a zdůrazňováním významu kulturních památek na straně jedné a mezi skutečnou účinností péče o ně a zájmem veřejnosti, který stále není dostatečný, na straně druhé.“ Ing.arch. Jan Hrubý, CSc. z Fakulty architektury VUT v Brně zase nahlíží definici památky odlišným způsobem – jako příklad uvádí svébytnost technické památky. Porovnává ji s architektonickými díly, jejichž rekonstrukce naráží na podobná úskalí jako ochrana architektonických děl – problémy autenticity a variace na historická témata. Roli tradičních a moderních materiálů a technologií se věnovala Prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc. z Fakulty stavební VUT v Brně. Vyzdvihnuta byla především role tradičních postupů, zvláštní pozornost byla věnována faktorům, ovlivňujícím kvalitu vápenných omítek. Hned několik úspěšných občanských iniciativ v péči o kulturní dědictví představil Ing.arch. Miloš Solař (NPÚ, ústřední pracoviště). Představení sdružení STOP, které se věnuje převážně metodologii památkové péče, provedl Ing.arch. Ondřej Šefců. Pojednáno bylo také o záchraně hradních zřícenin, které jsou v péči občanských sdružení. Prezentovány byly aktivity na hradech Rotštejn, Vízmburk, Křídlo a díky účasti Františka Kostroše ze sdružení Zachraňme hrady také na hradních zříceninách na Slovensku. Celkem se konference zúčastnilo přes 50 památkářů z Národního památkového ústavu, obcí i krajů a aktivisté z devíti občanských sdružení. Rosická konference představuje první platformu dialogu mezi představiteli státní památkové péče a dobrovolnými aktivisty, jejichž společným cílem je záchrana kulturního dědictví. Oba subjekty zde vystupovaly jako rovnocenní partneři v památkové praxi záchrany konkrétních výjimečně cenných ohrožených památek. Akce prokázala, že spolupráce státu a neziskových organizací je optimálním způsobem, kterým je možné aktivně realizovat praktickou ochranu ohrožených částí národního dědictví. Na konferenci uvedené příklady dokládají, že vzájemná otevřenost vede v konkrétních případech k velmi kvalitní obnově památek torzální architektury, jejichž záchrana by byla jiným způsobem sotva možná.