Skalní mlýn u Vesce
S. Svoboda - 26.4.2005
Při cestě z Vesce ke Kosti, na začátku tzv. Veseckého Plakánku, stojí pozůstatky zajímavého objektu, snad vodního mlýna. Před rokem zde byl zveřejněn příspěvek o plánech na obnovu jeho vodního kola, který vyvolal rozporné reakce čtenářů. Nyní si objekt můžete prohlédnout a posoudit sami.
Roklí protéká slabý potůček, použitý k pohonu mlýna. Nevýhoda malého průtoku byla zmírněna poměrně velkým dosaženým spádem. Na katastrální mapě Vesce z r.1842, tedy z doby před jeho zánikem, je dobře vidět osamělá budova mlýnice, 
mlýnský rybníček a náhon ve svahu rokle.
Dnes, po více než 160 letech, to tu vypadá úplně jinak.
Rybníček je zrušený a bývalý náhon tak zanesený nebo zasypaný, že připomíná lesní cestu. Z mlýna zbyly jen prostory vytesané ve skále. Okolí je zarostlé lesem. Dále směrem k Plakánku jsou poměrně rozsáhlé lomy.
Zbytky mlýna sestávají z mlýnice a prostoru pro vodní kolo (lednice), vzájemně oddělené skalní stěnou se dvěma otvory a schodištěm. Žádné jiné pozůstatky nejsou patrné.
Mlýnice byla z části vytesána ve skalní stěně a její zbývající stěny byly nejspíše ze dřeva. V jejím přízemí musela stát dřevěná hranice, která nesla jediné mlecí složení. Mohl by tu být také zanesený zahloubený prostor (podkolí) pro poměrně velké palečné kolo. Ve skalní stěně mlýnice jsou záseky po trámech stropu 1. patra, možná tu mlynář 
bydlel nebo tu byl prostor pro mleče. Je pravděpodobné, že vnitřní zařízení mlýna bylo přizpůsobeno zdejším poměrům. Pro malý průtok potůčku mohl mlýn pracovat patrně jen přerušovaně - rybníček byl vypuštěn na kolo a potom se muselo počkat na jeho naplnění. Trvalý provoz mohl být možný jen za dešťů. V parném létě potůček téměř vysychá.
Za mlýnicí vystupuje opracovaná skalní stěna, která ji odděluje od lednice. Schodiště na jejím vrcholu vede nad mlýn, k náhonu.
V lednici je zachován poměrně úzký otvor pro vantroky, výklenek pro ložisko hřídele kola a proti němu, v dělicí skalní stěně, průchod hřídele do mlýnice. Druhý otvor ve skále asi nebyl využit, schází mu totiž protilehlý výklenek pro ložisko. Možná mohl být připraven pro druhé, nikdy neosazené kolo. V lednici býval pravděpodobně korečník na vrchní vodu, kvůli malému průtoku úzký a s velkým průměrem. Jeho poloměr přibližně ukazuje vzdálenost od středu ložiskového výklenku k zadní stěně lednice. Po pravé straně lednice je dodnes viditelný vysekaný chodníček pro přístup ke kolu a jeho ložisku. Kdysi musel být vysoko nad vodou, lednice a odtokový kanál jsou dnes zaneseny téměř až na jeho úroveň. Protože hřídel kola byla přibližně uprostřed výšky lednice, můžeme si snadno 
představit mocnost nánosu. Kolo se nemohlo brodit ve vodě, ta musela volně odtékat.
Pozůstatky mlýna vypadají pro svou velikost a jednoduchost jako velmi staré. Podle v úvodu zmíněného příspěvku však mlýn vznikl až v 19. století a zanikl kolem r.1850. Jeho kresebná rekonstrukce byla v loňském roce představena v muzeu v Mladé Boleslavi v rámci výstavy „Archeologie Českého ráje" (Do 1.5.2005 je výstava otevřena v Severočeském muzeu v Liberci).
Pokud mlýn opravdu vznikl až v 19.století, je pochopitelné, že neměl dlouhého trvání, hnací síla byla nedostatečná a konkurence blízkých mlýnů na nedaleké Klenici veliká.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 22.11.2024 3:56:38 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------