V Pojizeří jsem rád, i když jsem náplava

*  Talli - 20.3.2005

Region  Herec a malíř Jan Kanyza je v poslední době velmi často vidět v městečkách Pojizeří. Navštěvuje různé kulturní akce, ale potkáte ho i manželkou i na obyčejném nákupu třeba v Jilemnici.My jsme se s ním naposledy sešli na recitačním večeru básní Jana Solovjeva v turnovském domě Na Sboře.

     Vznikl zde neopakovatelný dialog dvou velkých osobností společné lásce obou mistrů- Paříži: „ Já jsem byl v Paříži celkem třikrát. A nejhezčí to bylo v osmašedesátým. To jsem tam vobjevil takový malinký obchod s uměleckým zbožím.Byly tam prekolumbovský plastiky , figury z peru. Ne nějaký šunt, opravdu vybraný kousky. A tak jsme se postupně spřátelili s tím majitelem. Požádal jsem ho, abych si mohl některé kousky pro svou potřebu vyfotit.A on mi povídá, poslouchejte ta Vaše blbá francouština, nejste vy náhodou Čech? Já mu povídám no jsem, a von na to. No vidíte já taky.A ukázal mi fotku, kdy byl jako sedmnáctiletý student focený s Francem Kafkou, “zavzpomínal Jan Solovjev.

      „ Tak to jste zažil krásný časy. Já musím říci, že dneska už dožívá ta legenda Paříže, kde se dělá světové umění a musí se tam jezdit. Ale furt to stojí za to. Když se mě ptají lidi, co je nutno vidět, tak vždycky říkám.: Jo, jen si to obejdi. Takový ty turistický zajímavosti jsou v průvodcích. Tak si to prohlídni,abys věděl, že to tam je. Jinak doporučuju, sedni si do kavárny, dej si něco. Já nevím kafe, něco…a natáhni si nohy a koukej. Tak dvě tři hodiny koukej a nasávej tu atmosféru. To je to krásný,“ doplnil Jak Kanyza a vzápětí dodal: „ Tak co mistře, že bychom se rozloučili. A dneska už ne, to nám nic nejede, ale hned zejtra ,, že bychom jeli?. Tak neni takovej marast. Je tam sice zima, ale není tam sníh. Jo a v kavárnách se uklízí, tak že bysme…?“ Rozhovor ukončil mohutný potlesk všech přítomných.

      „Vy jste od novin a máte nějaký to nahrávátko, že jo,“ uvítal mě herec v zákulisí. „ Tak co Vás zajímá tentokrát? Jaký máte vztah s Janem Solevjevem. Vypadá to, že jste přátelé a kolegové.      „Tak kolegové, to se vůbec nedá takle říct, protože to bych se mu cpal do přízně příliš „To , že děláme každej něco jinýho neznamená, že bychom k sobě měli chodit nevšímavě, že. A navíc máme takové styčné body, které jsou pro nás oba přitažlivý. Takže když se potkáme, tak je o čem pohovořit. Třeba ta Paříž, že jo. To je milenky, kterou vám nebude nikdo závidět. A za kterou vás taky nikdo nepomluví.“

Kdy budete mít další výstavu v Pojizeří? . Když jsme spolu hovořili v Lomnici , tak jste říkal, že vaši přátelé něco připravují.

     Všechno je to odsunutý i když teď mám někde výstavy, ale vás asi zajímá, kdy ji budu mít tady někde v Pojizeří,že. Domluvený jeto za dva roky v Pojizerský galerii v Semilech.

Ještě stále se vám líbí v Pojizeří?

     No jistě. Jinak bych tu nebyl. Jsem tady rád, i když jsem se tu nenarodil a jsem vlastně náplava. Jsou tu fantastický lidi a je nám tady dobře“.

Děkuji za rozhovor.

--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 22.11.2024 4:21:40 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------