Opravdu není žádoucí zvyšovat přitažlivost Českého ráje v údolí Plakánek?

*  Talli - 23.10.2004

     Má být CHKO Český ráj řízena experty nebo spíše veřejností?Je projekt rekonstrukce vodního kola skalního mlýna ve veseckém Plakánku „de facto likvidací větší části archeologické lokality?“
     Před šesti lety došlo ke zhotovení vodního (pohyblivého) kola mlýna ve Střehomi u Sobotky, jehož majestátní (dnešní) podoba pochází z 19. století. Málokterý Čech ho nezná z filmu „S čerty nejsou žádné žerty.“


     Na zhotovení kola jsem tehdy sehnal od sponzora - „Boleslavských mlýnů a.s.“ částku 90 000.- Kč (a objekt zaznamenal zvýšení pozornosti a tím i návštěvnosti kolemjdoucích, dokonce se dostal na českou poštovní známku a do textů průvodců), aniž by to vyvolalo sebemenší reakci Správy CHKO Český ráj, jejich spolupracovníků a stovek českých archeologů).

     Stejný projekt pro jiný – několik málo kilometrů vzdálený - mlýn však nedávno narazil na gigantický –mám zato jenom zdánlivě odůvodněný- odpor profesionálních archeologů, odborníků, který jim potvrdil razítkem ředitel muzea v České Lípě. Při pročtení dokumentu zaujme citace zákonů a dokonce i mezimárodních úmluv. Vytasili se s tolika „argumenty,“ že neinformovanému člověku tato expertiza tří zaměstnanců Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě logicky připadne oprávněná. Mimo to nese totiž úřední (kulaté) razítko.

      I to by se jim dalo odpustit, kdyby se českolipští experti trochu orientovali v čase a prostoru, osvojili si platné principy ochrany archeologických lokalit a archeologické památkové péče. „Nedoporučit k realizaci“ projekt vsazení kola mlýna do původních lůžek a obnovení náhonu patrně z 19. století by totiž v důsledku bylo stejné jako zakazovat (nedoporučovat) uskutečnění přestavby, oprav či rekonstrukcí vesnických domků, mlýnů, stodol, dvorů a podobných 100 až 200 let starých objektů. V České republice bez nadsázky jde o statisíce objektů, které tedy při stavebních pracech bývají - slovníkem českolipských expertů - jakožto archeologické památky více méně „likvidovány.“

      Slova v expertize českolipských autorů o osazení kola a obnovení náhonu právě varují před tím, že „bude likvidována větší část archeologické lokality mlýna.“ Nemohl jsem uvěřit svým očím a mám zato, že českolipští archeologové by měli aspoň tušit, že podobné projekty nemají s archeologií nic společného! Z jediného pádného důvodu: dosud v Čechách nikdo nikdy nepovažoval náhon z 19. století za archeologickou památku a vsazení kola do lůžek do již vysekané skalní kapsy za její ničení. Psát v posudku o zničení „větší části archeologické lokality“ je nesmysl. To by totiž každý mlýn z 19. století jí musel být. Jenže platné zákony považují za památky ty, které jsou zapsány ve státním seznamu. A tam mlýn u Vesce nefiguruje! Miliony (podobných) archeologických památek – a nejenom z 19. století - u nás i v zahraničí nikdy nemohou být chráněny, protože jinak by se teritorium Evropy stalo jediným velkým skanzenem. Proto uživání zákonů a ustanovení o archeologických památkách má své limity (a neznám jedinou nemovitou archeologickou památku z 19. století, která by byla v tomto směru u nás archeologicky chráněna). Archeologie je totiž v principou o něčem jiném, neboť jejím předmětem jsou pro téměř všechny archeology pravěké, středověké, nanejvýše zcela ojediněle časně novověké památky, kam rozhodně 19. století nepatří. Smysl archeologie spočívá ve studiu památek z dob bez písemných pramenů nebo epoch, kdy jich je málo. Tam novověké mlýny - po prolistování nedávno vyšlé encyklopedie mlýnů z nakladatelství LIBRI- rozhodně nepatří. Potom už úřednické vyžadování českolipského posudku o archeologickém dohledu při event. realizaci projektu u Vesce náleží (jako další požadavky) k typickým ukázkám přebujelé administrativy a byrokracie dnešní doby.

      A ještě k poslednímu odstavci „expertizy.“ Upírat a zamezovat „nadpočetným“ občanům přístup do údolí Veseckého Plakánku kvůli „nežádoucímu zvýšení návštěvnosti“ projektovaného mlýnského kola v době, kdy i mne konsternuje zvyšující se počet cyklistů na cestách Českého ráje, není systémovým řešením. Bylo by to jako návrh k odstranění vodního kola střehomského mlýna, aby okolo něho chodilo méně návštěvníků. Neměl bych nic proti regulovanému snížení návštěvnosti veseckého Plakánku z důvodů ochrany rostlin nebo geologických jevů, pokud by to bylo objektivně nutné.

      Bezplatná iniciativa několika učitelů a podnikatelů k oživení skalního mlýna Plakánku u Vesce by neměla skončit fiaskem kvůli posudku pseudoodborníků, který postrádá smysl.

      Všichni snad chceme, aby Český ráj byl hezčím a magnetičtějším. Konzerva podoby, bohdá, nestačí! Jeden z důvodů nedávného odmítnutí zařazení CHKO Český ráj na listinu UNESCO bylo podle mého názoru to, že jsme ho po sametové revoluci málo zkrášlovali. Málo bylo snahy k systémovému regulování návštěvnosti (a proto trávívám dovolenou na Šumavě a nikoli jako dříve v Českém ráji), přemálo se udělalo k optimalizaci jeho majestátného půvabu. O to více se zakazovalo, mnohdy marně. Zanecháme-li však rozhodování úředníkům (typu Jenčů, Pešů a Vitásků), posuneme ho dále do kulturního a estetického barbarika.

      Raději, když se věc Český ráj stane záležitostí obyčejných občanů nežli úředníků.

Občan PhDr. Jiří Waldhauser, CSc.
archeolog a polorodák

--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 22.11.2024 4:13:26 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------