Potěšilo cykloznačení na polní cestě od Příhraz kolem Žabakoru k Březině a do Olšiny. Blíží se podzim a s ním asi další jednání o cyklistice. Po květnovém semináři uvedla totiž Správa CHKO na nových internetových stránkách, že "stávající vyznačené cyklotrasy byly prohlášeny jako stabilizované, až na následující - cyklotrasa 4007 přes Záborčí, cyklotrasa 4009 - úsek kolem Komárovského rybníka (Branžež) a cyklotrasa 4078 - úsek Valdštejn - Hrubá Skála. V těchto případech
bude probíhat jednání s vlastníky, obcemi a dalšími dotčenými subjekty."Snaha zrušit cyklostezku v okolí Komárovského rybníka byla a nejspíš znovu bude zdůvodňována ochranou přírody, konkrétně jeřába popelavého. Jak stezka skutečně vypadá, dokládají následující fotografie. Začíná v Nové Vsi u campu [1] přezdívaného "Peklo" v lese u rybníka. Na camp navazuje další zástavba [2], která tu za účelem rekreace pracujících vyrostla v 70. a 80. létech. Takto využívanou plochu trasa lemuje ve své první třetině. Dál pokračuje lesem a ústí na něco jako polní cesta. [3] Poslední třetina vede podle dalších chat na okraji Srbska [4] a podle rekreačního střediska "Ráj".
Ani v jedné části není cyklostezka v kontaktu s rybníkem a s
přilehlými mokřady. Z obou stran slouží jako příjezdová komunikace k rekreačním zařízením. V úseku dlouhém zhruba 500 m a daleko od vodní plochy vede po okraji navazujících luk, dál už stojí chaty. Rovnou u rybníka naopak leží navštěvovaný camp s koupalištěm a na protilehlém břehu další jménem "Křineč". Trasu kromě lidí na kolech využívají převážně pěší, protože se jedná o nejkratší spojku Srbska s Novou Vsí a s koupalištěm. Ojediněle tady můžete potkat také jezdce na koni a v horším případě motocykl nebo automobil. Kdysi funkční závory dnes vjezdu nebrání. Přímo po lese a po loukách nejezdí cyklisté, zato se tu hojně vyskytují rekreanti, houbaři apod. Poloha cesty je dobře patrná z mapy. [5]Požadavek na zrušení cyklostezky vzbuzuje pochyby, zda jeho autoři
lokalitu a provoz v ní vůbec znají. Pochybnosti narostou, když údaje o místě konfrontujeme s informacemi o jeřábovi popelavém a jeho zvyklostech. Bylo by velmi neobvyklé, kdyby jako teritorium obsadil právě jedno z nejvíce navštěvovaných míst v Českém ráji, vydržel v něm přes sezónu až do doby odletu a příště se sem vracel. Na přelomu února a března, kdy jeřábi většinou přilétají, je v oblasti sice klid, ale také vůbec žádní nebo zanedbatelné množství cyklistů. Těch několik výjimek, kterým se chce mrznout, jezdí z Branžeže do Srbska po relativně sjízdné silnici a ne po cyklostezce, na které je led se sněhem nebo bláto a často obojí. Průjezdnost stezky se zlepší až po delším období teplého počasí, to už se okolo rybníka pohybují výletníci, chataři atd.Na oficiálních stránkách Natura 2000 se o jeřábech mj. uvádí: "První hnízdění v novodobé historii (pozn.: na území České republiky) bylo prokázáno až v 80. letech 20. století.
Od té doby byla objevena hnízda nebo mláďata na několika dalších lokalitách v západních, severních a středních Čechách. Dnes již tradiční a početně nejvýznamnější takovou oblastí jsou rybníky a podmáčené lesy na Českolipsku. Vhodné prostředí jeřáb nalézá i v Chebské pánvi, ve Šluknovském výběžku a na Nymbursku. Zcela nově hnízdí i v Jizerských horách na česko-polské hranici. Přes tyto údaje patří jeřábi u nás mezi velmi vzácné hnízdící druhy, jejichž počet je odhadnut na 5 až 10 párů, ale existuje perspektiva mírného šíření." Za tzv. ptačí oblasti v rámci systému Natura 2000 byly pro jeřáby popelavé navrženy a schváleny Českolipsko (Dokeské pískovce a mokřady) a Rožďalovické rybníky.Další lokality, které jeřábi občas navštíví, jako jsou Branžež, Žabakor a jiné po různých koutech republiky, evidentně nebyly shledány významnými. A jejich význam nehodnotili žádní "nepřátelé přírody", ale ornitologové a Státní agentura ochrany přírody a krajiny. Režim v ptačích územích Natura se sice od režimu v chráněných krajinných oblastech liší, pochyby však přetrvávají: na stránkách České ornitologické společnosti nejsou jeřábi popelaví v roce 2001 v lokalitě Branžež zmiňováni, také v roce 2003 tady není uváděno ani jedno pozorování. V letošním roce byli viděni dvakrát: 28. března 2 exempláře sedající na podmáčenou louku, kde v roce 2002 údajně hnízdili, a 12. dubna, kdy provozovali svatební tanec.
Zdá se, že z pozorování dvou ptáků byl vyvozen požadavek uzavřít danou cestu cyklistům. Nikoliv jiným uživatelům, ani v určitém období. O omezení dalších rušivějších
aktivit se zřejmě neuvažuje. "Kola plaché ptáky ruší," prohlásila paní Dr. Šoltysová, vedoucí Správy CHKO pro Mf Dnes z 31. března. Zapomněla dodat: Když tam ti ptáci náhodou zaletí a nevyruší je něco jiného. Podle tvrzení představitelů CHKO cyklisté o nic nepřijdou, trasa bude pouze přeložena na druhý břeh rybníka. Poněkud jinak by celá věc vyzněla, kdyby bylo po pravdě řečeno: trasa bude přeložena na silnici, po které v cyklistické sezóně jezdí množství automobilů. Silnice slouží jako příjezd od Mnichova Hradiště, resp. od Kněžmostu k hradu Kost, do Sobotky a dál do Českého ráje. Silně se tak zvýší riziko kolizí a dopravních nehod zejména pro rodiče s dětmi.Nechci spekulovat, jaké jsou skutečné motivy pro zrušení cyklostezky. Jeřábi v tom s vysokou pravděpodobností nelétají. Nezbývá než doufat, že situaci realisticky zhodnotí účastníci avizovaných jednání.