Historické putování podle průvodce ČESKÝ RÁJ - ZLATÁ STEZKA ČESKÉHO RÁJE (vydal mezi válkami Klub československých turistů, župa Českého ráje v Turnově) jsme přerušili v Prachovských skalách. Po zaslouženém odpočinku můžeme pokračovat na náročnější, ale o nic méně krásnou část výletu po Zlaté stezce.

     4. DEN: Prachovské skály. Podrobnosti v Průvodci. Z Turistické chaty (nebo z Jičína) podle červené značky Pelíškův most, koupaliště. Hrad Pařez. Stopy tvrze se světnicemi ve skále vytesanými. Hrdoňovice 6 km, zastávka trati Ml. Boleslav-Libuň-Stará Paka. Trosky 514 m n.m., 12 km, majetek KČST. Velkolepá zřícenina hradu na čedičové skále. Pensionát s noclehárnou. Značené cesty turistické všemi směry. Hrubá Skála 400 m n.m., 18 km, zámek, původně hrad, založený asi r. 1350 Hynkem z Valdštejna. Kostel. Pensionát, noclehy. V nejbližším okolí Myší díra, lesní hřbitůvek, Adamovo lože a Dračí skály. Mariánská skála 19 km. Odbočka z hlavní cesty asi 1 hodiny, nejkrásnější vyhlídka. Bukovina 360 m n.m., 20 km, myslivna s parkem, cizokrajné lesní stromy. Skalní město hruboskalské 21 km. Bludiště skal podivuhodných útvarů, jímž prochází Angrova turistická stezka z Valdštejna do Sedmihorek. Horolezecké partie. Valdštejn 400 m n.m., 23 km. Hrad založený ve XIII. století předkem rodu Valdštejnského. Most s barokními sochami, kaplička s obrazem Jana Křtitele, kostel sv. Jana Nep. Vyhlídka k Ještědu, Kozákovu a Troskám. Hlavatice 380 m n.m., 24 km, skála upravená na rozhlednu. Rozhled přes Turnov daleko na hory pohraniční. Občerstvení. Turnov město, zastávka trati Hradec Králové-Jičín-Turnov 26 km. Turnov náměstí 263 m n.m., 27 km. Noclehárny KČST.

     5. DEN: Turnov náměstí značka červená. Farářství, městský sad. Rozcestí červené značky k Malé Skále a Šimákovou cestou na Kozákov. Jdeme červenou značkou vlevo sadem do údolí Jizery a po lávce přes Jizeru do obce Dolánky 2 km. Zastávka dráhy (Liberec)-Turnov-Stará Paka-Pardubice. Drábovna 7 km, skupina vysokých pískovcových skalních stěn. Cestou nádherné vyhlídky do hlubokého údolí, jímž si Jizera razí cestu v podobě písmene S. Frýdštejn 10 km, zřícenina hradu v majetku KČST. Vranov 11 km, památníky vynikajících mužů. Vranové-Malá Skála 13 km. Letovisko. Malá Skála-Vranové nádraží 260 m n.m., 14 km. Sokol 559 m n.m. 16 km, strmý zalesněný vrch s Tyršovým památníkem. Překrásná vyhlídka do údolí maloskalského a na Krkonoše. Besedice 17 km, obec s letními byty. Koberovy 19 km, ves, začátek hřebene Kozákova s osadou Hamštejn. Železný Brod 23 km. Noclehárna KČST, letní byty.

     6. DEN: Ze Železného Brodu červeně značenou Riegrovou stezkou turistickou po pravém břehu Jizery k ústí řeky Kamenice. Po mostě přes Kamenici Podspálov 3 km, zastávka motorových vlaků trati Železný Brod-Tanvald-Šumburk n. D. Hydrocentrála, Crhova chata s hostincem. Odbočka vlevo Palackého stezka do Navarova (zřícenina hradu) a na Muchov s chatou KČST. Semily 9 km, horské průmyslové městečko, rodiště Riegrovo. Přes Jizeru Semily-Podmoklice nádraží 335 m n.m., 10 km. Kozákov 743 m n.m., 18 km. Nejvyšší bod Českého ráje. Úchvatný rozhled. Na jihozápadním úbočí naleziště polodrahokamů (jaspisů, karneolů, achátů, chalcedonů, amethystů, chrysolitů) a českých granátů. Lyžařský a plachtářský terén. Riegrova turistická chata KČST s rozhlednou. Křižovatka turistických cest. Silniční spojení ze Semil.

     7. DEN: Z Kozákova značka červená vede k východu ze dvou třetin po hřebenu s nádhernou vyhlídkou na Krkonoše i do kraje. Košov 14 km, ves na silnici z Lomnice n. P. do Jinolic, kde ústí na státní silnici Jičín-Turnov. Nade vsí v lese Kozlov, nepatrná zřícenina hradu. Tábor 682 m n.m., 16 km. Chata KČST Ignáce Hornycha a Tichánkova rozhledna KČST s rozhledem na Krkonoše a po celém Českém ráji, jakož i na Jizerské, Lužické, Orlické a Železné Hory, Hejšovinu, Středohoří a za jasného dne až ku Praze. Lyžařský terén. Silniční spojka k okresní silnici Jičín-Lomnice n. P. Ploužnice, zastávka trati Ml. Boleslav-Libuň-Stará Paka. Klepanda 22 km, výletní hostinec, v létě autobus ČSD do Jičína. Odtud odbočka 11 km Kumburk 640 m n.m. Zřícenina hradu KČST. Z Kumburku pokračuje červená značka do Nové Paky 6 km a dále přes Pecku ke Zvičině. Nová Paka jest stanicí dráhy Liberec-Turnov-Hradec Králové-Pardubice. Zlatá stezka však pokračuje z Klepandy na Bradlec 23 km, zřícenina hradu KČST, založeného 1322 Lemberky. V okolí naleziště polodrahokamů a českých granátů. Kartouzy-Valdice 28 km. Trestnice, původně klášter. Zastávka trati Hradec Králové- Jičín-Turnov. Libosad 29 km. Valdštejnská logie, obora přístupná. Lipovým stromořadím k pomníku Havlíčkovu v Jičíně 31 km. Noclehárny KČST. Drahou ku Praze, Hradci Králové a k Turnovu."

     Tady putování končí a zájemci mohou využít další cesty v jednotlivých sešitech. Stejně jako je Zlatá stezka pojata v porovnání s dneškem daleko šířeji, jsou také do Českého ráje zahrnuty oblasti, které tak dnes vnímány nejsou, např. Podještědí, okolí Bezdězu atd. Jedná se o koncept, který se z historických důvodů nenaplnil. Český ráj v něm nebyl považován za solitérní, byť svým způsobem výjimečný region, ale za integrální součást "turistického prostoru" celé Československé republiky. Atribut "Zlatá" v pojmenování stezky neměl pouze dekorativní smysl. Určitě měl zdůraznit důležitost této turistické komunikace a možná nevědomky odkazoval na význam středověkých obchodních cest. Teprve dnes, když se ohlédneme zpátky a uvědomíme si kontext doby, musíme ocenit věcnost, s kterou autoři průvodce vytvořili. Ač bezpochyby měli rádi svůj kraj, nepodlehli planému lokálpatriotismu a právě tím vyzvedli hodnoty, pro které se Český ráj stal turistickým regionem.