Kdo přijde na zahrádku pana Josefa Konopky (75) ve Stebni, musí být překvapen. Na koncích větví starých a rozložitých ovocných stromů jsou podivně zavěšené ptačí budky. A když se na ně podíváte z blízka zjistíte, že každá z nich je okolo vletového otvoru navíc pořádně oplechovaná.

     "To není zvláštní chov ptactva, ale mám to kvůli ochraně před jejich nepřáteli," vysvětluje s úsměvem zkušený hospodář a přidává své zkušenosti amatérského ornitologa. "Víte, zvláště kuny a volně žijící kočky jsou pro hnízdící ptáky velmi nebezpečné. Dovedou se drápy zachytit za budku a dobývat do vnitř. Proto dávám plech kolem dokola a tím se kuny nemohou na povrchu tak dobře zachytit."

     Josef Konopka přidává i další překvapivou zkušenost. Kuny jsou údajně schopné se na budku pověsit, rozhoupat a strhnout ji ze stromu.

A nevadí ptákům, že se zavěšené budky mohou ve větru i houpat?

     "No, sýkorkám to nevadí. Říkalo se, že by to mělo vadit například vrabcům, ale není to pravda. A jak jsem zjistil, pokud budka moc nelítá, tak to nevadí ani lejsků černohlavým."

     Velké rozmnožení hlavně kuny skalní způsobuje, že některé druhy ptáků citelně ubývají. A nejen ptactvo, kuny decimují i chovy domácí drůbeže. Opuštěné chaty a staré kůlny jsou pro ně vhodným rejdištěm. Na kožešiny je už nikdo neloví a tak nemají moc nepřátel.

     "V Českém ráji žilo například dost sýčků a puštíků. Například v Nudvojovících, Dvorech, Hořensku a Valdštejnsku, a také tady ve Stebni ve starých stromořadích. Jejich předjarní volání už skoro neslyším. Jednou jsme chtěli mladé sovy u nás kroužkovat, a když jsme s kamarádem přišli ke starému ořechu, kde dřívě hnízdili a zabouchali na kmen, tak na nás z otvoru vykoukla kuna," uzavřel své lamentování se Josef Konopka.