Vážení čtenáři, předkládáme vám 20 důvodů PRO a 20 důvodů PROTI stavbě dálnice Českým rájem…
Vážení přátelé, jak možná víte, v nejbližší době proběhne schvalování územního plánu Libereckého kraje, jehož součástí je i návrh trasy budoucí rychlostní komunikace dálničního typu (dále jen "dálnice") R 35 Turnov - Jičín. V případě, že bude jedna z tras vedoucí mezi dvěma částmi CHKO Český ráj (tedy přes Turnov a kolem Karlovic, Hrubé Skály, Rovenska pod Troskami, Ktové severně k Jičínu) začleněna do závazné části územního plánu Kraje, je velmi pravděpodobné, že přes odpor obyvatelstva i obcí této krajiny zde v horizontu několika let dálnice bude opravdu stát. Není pravdou, že by se v této fázi s návrhem dálnice nedalo nic dělat a není správné propadat pesimismu s tím, že si to stejně někdo rozhodne a nakonec i postaví.
Vyjádří-li občané návrhu stavby své jasné NE, budou muset obce jejich stanovisko akceptovat a donutí Krajský úřad v Liberci k tomu, aby hledal i jiné trasy, kterými lze dálnici vést. V tuto chvíli přichází v úvahu zejména tzv. jižní varianta vedoucí od Mnichova Hradiště kolem Kněžmostu a Sobotky jižně k Jičínu.
Sestavili jsme pro Vás souhrn argumentů, které nejčastěji zaznívají z prohlášení zastánců tzv. severní trasy dálnice a naše vysvětlení nesmyslnosti nebo míry nepřesnosti těchto tvrzení. Máte před sebou 21. argumentů zastánců dálnice s naším komentářem:
1. Dálnice zlepší dopravní obslužnost regionu.
Není pravda. Dálnice je koncipovaná jako rychlostní komunikace dálničního typu, tj. především pro tranzitní dopravu na velké vzdálenosti, bude z ní minimum sjezdů na současné komunikace (V Turnově jeden do Sobotecké ulice, druhý u BP Benzina na Kyselovsku, třetí za Rovenskem p.Tr., mezi Turnovem a Rovenskem má být nad Karlovicemi (u Kvítkovic) přeložka na současnou silnici na Semily II/283). Dálnice tak, jak je navržená, bude mít pro místní obyvatelstvo význam pouze tehdy, budou-li se pohybovat po delších trasách, např. Turnov-Rovensko pod Troskami, Rovensko pod Troskami - Jičín. Délka mezi jednotlivými sjezdy je minimálně 400m, nelze předpokládat několik sjezdů z každé části obce. Obvyklá vzdálenost mezi sjezdy je 9km.
2. Bude se jezdit po nové dálnici a ne po současné I/35.
Není pravda, viz důvody uvedené v bodě 1. Pro část místních obyvatel, těch, kteří často cestují na delší vzdálenosti mezi Turnovem, Hradcem Králové, do Brna či Olomouce, bude jednoduché a účelné použít plánovanou dálnici. Obyvatelé, jezdící denně za prací do Turnova či Jičína z Karlovic, Hrubé Skály, Rovenska p.Tr. či Ktové, budou nejprve muset projet danou obcí, nalézt příslušné napojení na dálnici a v cílovém místě třeba zase celou obec projet, aby se dostali do dané lokality. Zejména obyvatelé jižní části Rovenska p. Tr. budou muset v případě realizace tzv. severního obchvatu města projet celým Rovenskem, aby se mohli dostat na dálnici. Současná I/35 zůstane v provozu nejspíš jako silnice II. nebo III. třídy.
3. Dálnice nebude mít negativní vliv na životní prostředí.
Není pravda. Na celé trase jsou unikátní přírodní úkazy, biocentra a biokoridory (tj. místa, kde se shromažďuje nebo prochází či se šíří rostlinstvo a zvířectvo), honební pozemky se zvěří, podél navrhované trasy dálnice jsou vesničky se zeleninovými zahrádkami místních obyvatel.
Dálnice rozdělí krajinu, rozdělí i dvě části CHKO Český ráj, zabrání přirozenému pohybu rostlin i živočichů, honební pozemky budou prázdné (zvěř se bude lekat hluku z dálnice). Vzhledem k nutné zimní údržbě komunikace solením se bude sůl splachovat nejen do místních toků, ale i na soukromé pozemky dosud využívané k pěstování hospodářských rostlin.
Zplodiny z výfukových plynů se budou šířit krajinou, zejména v údolí, budou se zde držet a výrazně poškodí místní ovzduší i půdu. Vzpomeňte si na rezavé stromy poblíž dálnice na Prahu. V Turnově by byl stavbou ohrožen zdroj pitné vody. Trasa dálnice se plánuje vést v zátopových pásmech Jizery a Libuňky, zcela změní už tak narušený přirozený průtok vody.
Hluk z dálnice bude nesnesitelný i v několikakilometrové vzdálenosti od dálnice. Bydlení v údolí pod dálnicí nebo na svazích svírajících údolí s dálnicí (Pelešany - Kamenec) bude neúnosné, hlukem postiženy budou i obce ležící na svazích nad dálnicí - např. Roudný, Doubravice a Hrubá Skála, Rovensko pod Troskami, Kozákov, Tatobity.
Dálnice sem přirozeně natáhne osobní i kamionovou dopravu. Současná silnice stojí, nedá se s ní nic dělat. Proč dobrovolně stavět druhou?
4. Dálnice nezasáhne charakter a ráz krajiny ani Český ráj.
Český ráj představuje unikátní soubor přírodních úkazů, které každý rok navštíví několik desítek tisíc turistů, do lesů Českého ráje chodí velmi často místní obyvatelé. Navržená trasa dálnice by byla viditelná a slyšitelná z celého hřebene od Hlavatice po Trosky, ze všech vyhlídek. Hluk bude otravovat místní i přespolní návštěvníky lesů, vyžene zvěř. Dálnice odláká turisty, kteří jsou často ubytovávaní v soukromých domech, místním lidem dálnice přinese výrazně menší zisky.
Krajina mezi dvěma částmi CHKO Český ráj je značně vlnitá, v návrhu studie trasy dálnice jsou výrazné záseky do kopců (největší u Václaví), překonání nerovností bude provedeno mostními konstrukcemi, které budou tvořit novou dominantu kraje.
Dálnice mezi dvě části chráněné krajinné oblasti nepatří.
5. Dálnice nebude vidět, neboť bude vedena ve větší míře v zářezu (zaseknutá do kopců).
Dálnici bude vidět, zejména z vyhlídek a rozhleden a výše položených míst. Mosty budou vidět i z níže položených lokalit.
6. Záměr dálnice byl zpracováván v tzv. procesu EIA (tj. posuzování míry vlivu na životní prostředí).
Dálnice byla zpracovávána v procesu EIA jako dvoupruh, nikoliv jako čtyřpruh, celý proces bude muset proběhnout znovu.
7. Občané si dálnici přejí.
Značně zavádějící a ničím nepodložený argument. Na celé trase nebylo v žádné obci uskutečněno žádné místní referendum, veřejné seznámení občanů s projektem dálnice dodnes nikde neproběhlo, chystá se pouze v Rovensku. Občané Karlovic a Ktové by měli být detailně informováni prostřednictvím starostek, občany Turnova jejich starosta odmítá podle současných informací informovat s odkazem na to, že jde o projekt zadaný Libereckým krajem, nikoli jeho obcemi.
Celý průběh koncepce trasy dálnice provází informační embargo, občané se dovídají nástin trasy z médií nebo od občanských iniciativ zabývajících se ochranou přírody a krajiny. Evidentně se hraje o to, aby se občané o dálnici dozvěděli až v průběhu připomínkového řízení ke konceptu územního plánu Libereckého kraje a mohli v krátké době jen těžko reagovat.
Na území bývalého Semilského okresu fungují dvě občanská sdružení (třetí se zakládá), minimálně 4 petiční akce s počtem dohromady jistě kolem 2000 signatářů petice. Petiční akce stále pokračují.
Skupiny obyvatel, kteří si dálnici přejí, jsou následující: První skupina občanů vlastnících domy v těsné blízkosti současné silnice I/35, kterým by oddálení silnice byť jen třeba o 200m přineslo klidnější pobyt v domech i zahradách. Druhá skupina občanů, bydlících v odlehlých částech obce, třeba v případě Turnova jde o severní část města, kteří tvrdí, že se jich to netýká, neboť dálnici neuvidí a neuslyší. Třetí skupinu tvoří občané často cestující po trase silnice I/35 a čtvrtou senioři, kteří tvrdí, že až se bude silnice stavět, nebudou již naživu. Samozřejmě se vyskytují i lidé, kteří rádi jezdí autem a příroda jim nic neříká.
8. Obce si dálnici přejí.
Dálnici si přeje dle vyjádření v médiích starosta Turnova, který je osobně přesvědčen o jejích výhodách (ne už tak jednoznačně se k věci staví turnovské zastupitelstvo, dle našeho názoru spíš naopak). Obec Karlovice má strach z toho, že kdyby byla realizována tzv. jižní varianta, nebyla by modernizována současná komunikace, negativně výrazně zasahující obyvatelstvo Sedmihorek, Radvánovic a dalších vesniček. Obec Ktová je výrazně proti a Město Rovensko pod Troskami se k celé věci staví značně alibisticky a bude záležet na tom, jakou vůli projeví občané města na veřejném informačním mítinku 2.4.2003. V případě realizace jižní trasy dálnice je samozřejmě třeba opravit stávající nedostatky současné silnice.
9. Trasu dálnice schválila vláda České republiky.
Ve formě dvoupruhu, nikoliv čtyřpruhu. Jde o alibistické odsouvání odpovědnosti za budoucí zničení krajiny na vyšší instanci. Obce mohou svou vůli vyjádřit jednoznačně projevem svých zastupitelstev, tedy i to, že dálnici nechtějí. Pro Krajský úřad bude pak těžší prosadit trasu přes odmítavé stanovisko obcí.
10. Dálnice bude přínosem pro turisty a zvýší turismus v naší oblasti.
Současná dopravní obslužnost turistů je na rozdíl od možnosti jejich vyžití v oblasti Českého ráje optimální. Sjezdy ze současné silnice jsou jasné a nečiní problém orientace v terénu. V případě stavby dálnice a pouhých tří sjezdů na trase Turnov - Rovensko pod Troskami by naopak turisté byli zmatení a obec, do níž by mířili např. na občerstvení nebo nocleh, by hledali jen s problémy, projížděje po dálnici a hledaje nejbližší sjezd.
Nikdo nejezdí do Českého ráje proto, aby si z vyhlídek prohlédl dálnici. Naopak v případě hlučnosti a neestetičnosti vzhledu dálnice budou turisté otráveni a víckrát do naší krajiny nezavítají.
11. Jižní varianta nemůže přicházet v úvahu, neboť obce severně od CHKO by přestaly být navštěvovány turisty.
Není pravda. Český ráj je možné najít v turistických brožurách i na internetových stránkách a krajina Českého ráje je tak unikátní, že si jej turisté najdou (tak jako dosud) i bez přímého dálničního napojení až do Skaláku.
12. Jižní varianta je výrazně delší.
Jistě, pro občany cestující z Turnovska do Jičína nemá smysl jezdit do Mnichova Hradiště a jižně k Jičínu. Nájezd na dálnici by ale v mnoha případech nebyl účelný pro místní ani tehdy, kdyby dálnice vedla severně od Českého ráje, viz bod 1. a 2.
Po současných komunikacích je jižní varianta o pouhé 4 (!) minuty delší, místně jde o rozdíl cca 15 km.
Pro tranzitní dopravu je zdržení 4 minut naprosto zanedbatelné, jedete-li z Liberce do Hradce Králové, bude vám zmíněný časový rozdíl úplně jedno.
V případě cesty Berlín - Vídeň je naprosto jedno, pojede-li se jižně kolem CHKO.
Navíc by se dalo využít stávající dálnice I/10, která vede z Turnova do Mnichova Hradiště, je postavená. Nemusela rekonstruovat nově opravená mimoúrovňová křižovatka v Ohrazenicích.
13. Jižní varianta je dražší.
Dodnes nikdo nespočetl cenu jednotlivých variant trasy. Odhady ceny severní trasy se pohybují od 4,5 až do 8 miliard korun. I laikovi je zřejmé, že dálnice vedená členitou krajinou s množstvím zářezů do kopců a přemostění o délce až 680m bude výrazně dražší než vedení dálnice rovinatým terénem.
Dálnice bude financovaná ze státního rozpočtu, tedy našich daní. Kraje dálnici financovat nebudou, je jim tudíž jedno, kolik stavba bude stát.
14. Dálnici prosazuje CHKO, neboť nevede po hranici CHKO Český ráj a CHKO se schválně rozdělila na 2 části, aby mezi nimi mohla dálnice vést.
Naprostý nesmysl, CHKO se nemohla rozšířit v jeden celek právě proto, že musel být veden koridor mezi dvěma částmi CHKO pro případné rozsáhlé stavby.
15. Dálnice nezasáhne obyvatele Turnova.
Není pravda. Primárně zasáhne velmi výrazně obyvatele Nudvojovic, sídliště na Přepeřské, Mašova, Pelešan a Kamence. Bude zbourána řada domů a z ostatních budeme sledovat řadu kamionů svištících po dálnici na pilotech. Údolí Libuňky bude zcela zničeno. Do Českého ráje budeme chodit a jezdit na kole přes čtyřproudovou dálnici. Bydlení v dosud nejklidnějších lokalitách Turnova (Mašov, Pelešany, Kamenec) bude výrazně omezeno. Sekundárně poznamená i obyvatele severní části Turnova, zplodiny se budou šířit do centra města ještě více než dosud, v celé oblasti se radikálně sníží ceny nemovitostí, výrazně se sníží kvalita bydlení v celém městě.
16. Dálnice nezasáhne obyvatele Karlovic.
Je nutné přiznat, že jakýkoliv obchvat by výrazně zlepšil kulturu života v Sedmihorkách, Radvánovicích, ovšem na úkor dosud klidných a rekreačně atraktivních vesniček Roudného a Štěpánovic.
17. Dálnice nezasáhne obyvatele Hrubé Skály.
V oblasti Doubravice a Hrubé Skály jsou nejdražší nemovitosti ve srovnání s dalekým okolím, v případě stavby dálnice nutně dojde k jejich citelnému poklesu. Na území katastru obce se budou šířit zplodiny, obyvatelstvo bude z vyvýšenin obce i zámku Hrubá Skála sledovat dálnici, turisté nebudou mít sjezd do obce.
18. Dálnice nezasáhne obyvatele Rovenska pod Troskami.
V Rovensku pod Troskami se plánuje jak jižní (okolo Boreckých skal), tak severní obchvat (kolem Příhonu a směrem na Sýkořice). Oba zasáhnou město velmi výrazně, dálnice bude město jen těsně míjet a buďto jej odřízne od Boreckých skal a znemožní snadný výhled i přístup k hradu Trosky, nebo bude město obemykat z více než dvou třetin, s tím že v Rovensku p. Tr. je plánován jeden sjezd z dálnice. Rozhodně tedy nezvýší dopravní obslužnost obyvatel města, neboť občané budou muset celé město nejprve projet, aby se dostali na dálnici, turisté cestující do města budou bloudit. Město je výškově členité, v údolích se budou držet zplodiny a znemožňovat tak příznivé bydlení v daných lokalitách nebo pěstování rostlin určených ke konzumaci.
19. Dálnice přinese vyšší zaměstnanost a přinese zisk místním stavebním firmám.
Tento argument má občany příznivě naladit, nicméně jde opět o mlžení. Dálnice bude státní zakázkou, výběrová řízení bude vypisovat stát, nikoliv kraje, a místní příslušnost stavebních firem zcela jistě zohledňovat nebude. Obslužné ani doprovodné stavby, které by mohly stavět místní firmy, odborností vyhovující realizaci jiných staveb než dálnic, se po celé trase vůbec neplánují, nebudou se tedy stavět žádné benzinky ani motoresty, odpočívadla (turisté nebudou moci stavět na dálnici a kochat se pohledem na Český ráj), ani se nebudou budovat průmyslové zóny. Jediný efekt podporující místní podnikání by byl v případě stavby dálnice snad ten, že by se dělníci mohli stravovat v místních zařízeních. To je ovšem ve srovnání se zničením krajiny na dlouhá léta zcela zanedbatelné a krátkozraké.
20. Někde dálnice vést musí.
To určitě, tak proč bychom si zrovna my měli nechat ničit Český ráj?
21. Na závěr lze prohlásit: dálnici plánují lidé, bydlící daleko od Turnova, kteří si její stavbou nezničí krajinu a přírodu v oblasti vlastního města a kteří nejspíš ani do přírody nechodí. Nedopusťme, aby nám kdosi z Liberce diktoval, jakým způsobem destruovat krajinu, v níž žijeme my. Řadu let nás řídily Semily, postavme se konečně na vlastní nohy a dokažme Libereckému kraji, že nejsme jen bezvýznamný okres na jeho jižním cípu.