Dálnice I/35 hýbe regionem. Stoupá počet petic i občanských sdružení, která se staví proti této stavbě. Předkládáme vám otevřený dopis občanského sdružení „S drakem rval se Michael“ na Krajský úřad Liberec …
Vážený pane, vážená paní,
Rádi bychom Vás informovali o problému, který nás trápí.
V rámci zpracovávání územního plánu Libereckého kraje byla navržena varianta čtyřpruhové rychlostní komunikace R 35 v trase Turnov – Jičín, která má procházet mezi dvěma částmi Českého ráje, jehož je Turnov přirozeným centrem. Komunikace má procházet přímo pod symbolem zdejší oblasti – hradem Trosky.
Ředitelství silnic a dálnic donedávna prosazovalo variantu dvoupruhové komunikace vedené přímo na hranici Chráněné krajinné oblasti Český ráj, k tomuto návrhu byla zpracovávána EIA, nebyla však dokončena, jelikož Krajský úřad v Liberci navrhl variantu jinou – čtyřpruhovou rychlostní komunikaci dálničního typu procházející severněji, dále od hranic CHKO, nicméně navržená „dálnice“ zasáhne krajinu Českého ráje možná výrazněji než původní dvoupruhová.
Komunikace R 35 představuje silniční tah mezinárodního významu, spojnici sever – jih a východ - západ, v případě dobudování půjde o jedinou tangenciální komunikaci dálničního typu, která významně ulehčí přetížené D1 v uvedených směrech.
Z hlediska dopravního proudu se na komunikaci bude odbývat doprava tranzitní, a to především dálková tranzitní doprava nákladní s převládajícím trendem Jičín – Liberec a dále hranice se Spolkovou republikou Německo. Budeme tedy v případě realizace stavby „dálnice“ dobrovolně svádět veškerou kamionovou dopravu k centru města a dále přímo mezi dvě části Českého ráje.
Účelem tohoto dopravního tahu není řešit podregionální dopravní vztahy – dopravní napojení a obslužnost Semilska a už vůbec ne dopravní vztahy jednoho města (Turnova) - toto řešení připadá silnicím první, ale spíše nižších tříd, které jsou v majetku kraje. Právě argumentace řešením podregionálních dopravních vazeb je totiž používána jako největší pozitivum navrhované trasy.
Zpracovatel studie již na počátku pominul řešení některých aspektů stavby, podle odborníků je území pro výstavbu 23 m široké „dálnice“ velmi úzké a členité. V kritické oblasti okraje města Turnova směrem k Jičínu ji není možné vybudovat bez demolice souvislé zástavby. Další problematickou oblastí je respektování ochranných pásem (VVN, železnice, vodní toky, biokoridory) v daném kritickém území, normy týkající se hluku („dálnice“ má procházet intravilánem města Turnova a obce Pelešany, bude bezprostředně zasahovat souvislou zástavbu), kterými se studie rovněž nezabývá. Zpracovatel studie se prozatím vůbec nezabývá ekonomickou výhodností výstavby komunikace. Navrhuje překonání kritických úseků pomocí soustavy mostních děl (o rozpětí 380 až 680 m), případně podzemních konstrukcí (tunelů). Je všeobecně známo že každé mostní a podzemní dílo stavbu prodražuje a zpožďuje. Dalším a nezanedbatelným problémem se jeví odclonění hluku pomocí protihlukových opatření v intravilánu města Turnova. Vedení trasy členitým terénem též prodražuje ekonomiku jízdy a má vliv na množství exhalací v ovzduší a náročnost údržby komunikace.
Komunikace R 35 je na území České republiky koncipována jako čtyřpruhová, je tedy logické, aby taková byla po celé její délce od Liberce až na sever Moravy. Trasa mezi Turnovem a Jičínem není však jedinou alternativou, kudy se tento silniční tah dá vést. Možné řešení vidíme my i řada odborníků i lokálních politiků v tzv. jižní variantě, navržené Krajským úřadem v Liberci před dvěma lety a nyní zcela opomíjené. Trasa nové silnice neměla směřovat přes problematickou krajinu Turnovska a severní části Českého ráje (krajina zde je značně členitá a rozmanitá, převažuje vlnitý ráz terénu a nestabilní podloží), ale jižně kolem Českého ráje napojením u Mnichova Hradiště na rychlostní komunikaci I/10, obchvatem Dobré Vody, Kněžmostu, Horního Bousova a jižně kolem Sobotky k Jičínu. Vzhledem k tomu, že komunikace má řešit spojení severozápadu s jihovýchodem České republiky, nebude pro tranzitní dopravu představovat žádný časový rozdíl a navržená jižní trasa by tak závažným způsobem nezasáhla ráz krajiny. Navíc v oblasti Mnichovo Hradiště – Kněžmost – Sobotka – Jičín převažuje rovinatý terén.
Podpůrnými argumenty pro prověření „jižní varianty“ je nejen využití stávajícího obchvatu Jičína, ale i řešení dopravy na silnici I/16 v úseku Mladá Boleslav – Jičín. Jižní varianta doplněná o zkapacitněnou I/16 tzv. mladoboleslavským přivaděčem by jednak řešila dopravní vazby Praha – Krkonoše, jednak by přirozeně rozdělila dopravní intenzitu k hraničním přechodům s Německem. Dále pak nelze pominout terciální faktor dopravního napojení bývalého vojenského prostoru Ralsko, jehož revitalizace byla mnohokrát zmiňována v usneseních vlády České republiky, na páteřní komunikační síť.
Navržená „severní varianta“ sice oproti dřívější dvoupruhové komunikaci nevede s výjimkou Jinolicka těsně u hranic CHKO Český ráj, nicméně její dopad na životní prostředí by byl katastrofální. Území mezi Nudvojovicemi a Mašovem (části Turnova) je v zátopové oblasti Jizery, téměř každý rok je Jizera rozvodněná, při povodni v roce 2000 zde bylo obrovské jezero. Komunikace je zde navržena na mostních konstrukcích. Zátopová oblast Jizery skrývá další nebezpečí ve formě odrazu povodňové vody zpět na centrum Turnova, což v době, kdy část hydrogeologů předpokládá daleko větší četnost a ničivost povodní, představuje skutečné riziko pro Turnov. Částí Turnova má být komunikace vedena těsně vedle toku potoka Libuňky, každým rokem rovněž rozvodněné. Celý tok Libuňky by v dané lokalitě musel být zatrubněn, čímž budou zničena jedinečná území výskytu zvěře a rostlin, o finanční náročnosti nemluvě. Komunikace má těsně obemykat Borecké skály, jedinečnou přírodní lokalitu a po celé navržené trase se nacházejí biocentra a biokoridory.
Tzv. severní varianta by v případě realizace zasáhla mnoho lidských obydlí, v územním plánu města Turnova zasahuje oblasti určené k zástavbě rodinnými domy a na dotčených územích také intenzivní výstavba probíhá, aniž by kdokoli ze stavebníků byl informován o možnosti vedení rychlostní komunikace v těsné blízkosti jejich budoucích obydlí. Vzhledem ke složitosti terénu nutně bude muset dojít k vyvlastnění a zbourání většího počtu staveb.
Pro Turnov představuje Český ráj jeho jedinou klidovou zónu. Na turismu vydělává nejen rozpočet Turnova a všech obcí přilehlých k Českému ráji, ale zejména mnoho podnikatelů a pronajímatelů nemovitostí. Navržená trasa odřízne okrajovou část města, Mašov a Pelešany, od centra a celý Turnov a další obce směrem k Jičínu od Českého ráje. Komunikace bude vidět po celé trase nejen z míst turisty nejvíce navštěvovaných, tj. Hlavatice, Valdštejn, Hrubá Skála, Trosky (Zlatá stezka Českého ráje), ale i z přilehlého Kozákova a Tatobit. V nedávné době došlo k rozšíření CHKO Český ráj, komunikace je navržena mezi jeho severní a jižní částí. Podotýkáme, že nádherná pískovcová města CHKO Český ráj mají být zapsána do seznamu unikátních památek UNESCO.
Pokud by byla diskutovaná komunikace schválena v tzv. severní variantě, bude to jistě znamenat konec unikátní a v celé republice známé rekreační oblasti zvané Český ráj. V případě, že by k tomu skutečně došlo, měl by tedy někdo vyčíslit ztráty, které to městu, regionu, podnikatelům a občanům přinese. Protože uvažovat o jakémkoli zisku, který tato komunikace Turnovsku přinese, je zcela iluzorní a spekulativní.
Dovolujeme si Vás oslovit před důležitým rozhodnutím, které Liberecký kraj hodlá učinit a které naprosto ovlivní a změní tvář jedné z nejkrásnějších oblastí Čech. Jménem několika set lidí, kteří doposud signovali petici našeho občanského sdružení, Vás prosíme, abyste, budete-li moci, pomohli zabránit projektu, jehož přínos pro danou oblast je více než sporný. Ztráty, které by z případného schválení dané komunikace vyplynuly, budou totiž již neodčinitelné.
Děkujeme Vám za Vaši pomoc, o aktuálním vývoji dané kauzy si Vás dovolíme informovat v pravidelných tiskových zprávách.
Občanské sdružení „S drakem rval se Michael“ se sídlem Turnov, Sadová 1470, 511 01, identifikační číslo 266 16 181, tel. 603 115 886, e-mail myrtil@seznam.cz
Mgr. Martina Pokorná, předsedkyně sdružení
V Turnově dne 25.2.2003