Myslíte si, že v tom počasí, jaké teď na podzim venku panuje, se cyklistická vyjížďka rovná šílenému nápadu, že hezkého a trochu teplého počasí se už letos nedočkáme? Možná, že máte pravdu, ale já přesto doufám, že se pár „šílenců", kteří ještě letos cyklistiku nepověsili na hřebík, najde.

Pro ně (a nejen pro ně) je určen následující typ na cyklistický výlet. Jedná se o trasu středně obtížnou vedenou jak po kvalitních cestách i lesních pěšinách, zavede nás jak na ta nejznámější místa Českého ráje, tak i do oblastí, které jsou turistům poněkud skryty. Takže, budete-li mít chuť a aspoň trochu štěstí na počasí, můžeme se vypravit na výlet.
Vyrazit můžeme třeba z městečka Rovensko pod Troskami ležícího téměř ve středu Českého Ráje. Z náměstí se vydáme po modré značce směrem na borecké skály. Značka se proplete uličkami mezi domky a hned poté stoupáme k borovému lesíku s masivem Boreckých skal. Občasné průhledy naskýtají nádherné pohledy na Trosky. Následuje pozvolný sjezd lesní pěšinkou (pozor, některé úseky vedou docela nebezpečně blízko srázů) až k hlavní silnici. Po ní se dáme doprava, ale po chvíli ji přejedeme vlevo a dostaneme se k vlakové zastávce v Borku. Tam se napojíme na modrou cyklistickou značku, která nás po asfaltové silničce dovede až pod hrad Trosky. Pokud nás toto stoupání nezdolalo (já věřím, že ne :-)), můžeme odbočit z první křižovatky za stoupáním k samotnému hradu a po jeho prohlídce se vrátíme zpátky a pokračujeme v krasojízdě po modré.

Sjedeme z kopce na rozcestí Troskovice, kde se dáme doprava po červené cyklistické a co nevidět sjedeme po silničce k rozcestí u rybníku Vidlák. Zde je vyhlášená hospoda, takže případné malé občerstvení přijde k chuti a nabereme díky němu sílu k dalšímu stoupání. To však bude velmi mírné, 4 kilometry další jízdy uplynou velmi rychle, ani se nenadějeme a jsme na zámku Hrubá Skála. Odtud jedeme pořád po červené (po zlaté stezce Českého Ráje) k hradu Valdštejn. Projíždíme krajem překrásného skalního města, takže se určitě vyplatí zastavit a dojít na některou z řady vyhlídek (Mariánská, Zámecká u Hrubé Skály, vyhlídka na Kapelu a mnoho dalších).

Cestou míjíme i Adamovo lože, arboretum, je možná odbočka ke Kopicovu statku atd. Projíždíme zkrátka těmi nejkrásnějšími částmi Českého Ráje, ne nadarmo se této cestě vedoucí Skalákem říká Zlatá stezka. Z Valdštejna nás, na rozdíl od mírně zvlněného terénu mezi Hrubou Skálou a Valdštejnem, čeká výrazné klesání. Asi 1 kilometr jedeme současně po červené i bílé cyklistické značce po klikaté silničce z kopce do podhradí a v místě, kde se značky rozdvojují dáme přednost bílé (odbočka doprava), která nás dovede přes Skalní město (teď ale na věže vzhlížíme nahoru) do klidného prostředí u lázní Sedmihorek. Před vjezdem do samotného areálu (záhy poté, co se k nám napojila i modrá cykl. značka vedoucí z Turnova) opustíme bílou značku a dáme se po rovné silničce zřetelnou alejí, přejedeme koleje a doprava na hlavní silnici.

Hned jak to půjde odbočíme doleva, projedeme obcí a napojíme se na bílou značku. Ta nás pak bezpečně dovede na cyklorozcestí v Sekerkových Loučkách. Začneme stoupat po zelené, lesem vyjedeme do vsi Dubecko (odbočka vlevo vede k moderní rozhledně, ze které je zajímavý rozhled). Zelená pak krátce, ale prudce klesá, překříží silnici a stejně (nebo ještě) prudčeji pak šplhá vzhůru. Dovede nás k hradu Rotštejn, na samém okraji Klokočských skal. Odtud pokačujeme stále po zelené do vsi Klokočí, mírně stoupáme přes Loučky až do Besedic, kde se napojíme doprava na červenou cyklistickou a sjíždíme do Koberov.

Za tamním cyklorozcestím jedeme ještě chvíli po červené cyklistické, ale jakmile se ocitáme na křižovatce 4 cest (kde značka pokračuje rovně na nezpevněnou cestu) odbočíme po hladkém asfaltu doleva a stoupáme na hřeben. V první serpentině se připojíme na červenou turistickou značku, po které jedeme i pak dál, když se cesta změní z asfaltky na kamenitou luční stezku vedoucí ke konci lyžařského vleku. Odtud pokračujeme (už ne tak prudce) hřebenovou pěšinkou (náročný, ale jezdecky krásný úsek) až na cyklorozcestí „Prackovský vrch“. odtud se dáme doprava po červené (směr na Kozákov a Tábor) loukou z kopce, přijedeme na polní cestu a po chvíli i k rozbité silnici vedoucí na Kozákov, nejvyšší vrchol Podkrkonoší. Po necelých 3 kilometrech jízdy do kopce tam dojedeme, za pěkného počasí se můžeme těšit na pěkný výhled ze zdejší rozhledny a v Riegerově chatě se můžeme občerstvit na další cestu. Následuje příjemný sjezd do Lhoty, kde opouštíme červenou cyklistickou a jedeme doprava na větší silnici. Po ní sjedeme do obce Kozákov (naleziště drahých kamenů ve Votrubcově lomu) a hned za jejím konci se dáme doleva na asfaltovou cestu po níž sjedeme loukou, skýtající nádherné pohledy na panorama Českého Ráje, do Tatobit.

Na křižovatce, kde vidíme obchod, opustíme silnici a jedeme doprava, sjíždíme stále podél potoka, až dojedeme k silnici. Na ní se dáme vlevo a mírně stoupáme. Mineme první odbočku (vedoucí do Proseče), ale na druhé se už dáme doprava. Asfaltová cesta se brzy změní v hliněnou trochu rozbahněnou cestu, ale snad to zvládneme. Asi po 700 metrech jízdy docela rovinatým terénem se napojíme doprava na asfalt. Po něm dojedeme do nejbližší osady, kde je nutné odbočit vlevo a díky tomu dojedeme lučinami severního Českého Ráje k silničce. Po ní doprava a po 600 metrech mírného klesáni odbočíme doleva, kde se napojíme na červenou turistickou značku. Ta vede hlubokým údolím po lesní vozové cestě. cesta brzy vjíždí do liduprázdného lesa, záhy nás opouští značka a pokračujeme pořád údolím proti proudu potoka. Cesta docela hodně stoupá, až nakonec prudce uhýbá vpravo a po krátkém velmi prudkém stoupání přijedeme na louku, kudy vede kvalitní zpevněná cesta. Dáme se vlevo a po necelém kilometru jízdy po rovině a trochu do kopce přijedeme k silnici (v tomto místě stojí budova zchátralého hostince). Po ní se dáme doprava a dojedeme po rovině (krásné výhledy dolů do kraje) do Dráčova. Odtud silnice prudce klesá až na křižovatku s rozcestím „Bitouchov“. Tam se napojíme na červenou značku a lesními cestami (některé úseky sjízdné dost obtížně) dojedeme po 3.5 kilometrech zpátky na náměstí v Rovensku, odkud jsme začali trasu popisovat.