Riegrova stezka
* Talli - 31.7.2003
„Nad míru příjemnou jest procházka touto stezkou, která rovněž Riegrovo jméno nese. Kráčíte tudy jako v parku a přece jste v lůně čisté přírody, jejíž vzhled změnila ruka lidská jenom zřízením železniční trati na druhé straně údolí. Ta však celkovému dojmu krásna ni v nejmenším nezdá se vaditi...
...Rozkošně se vám tu dýchá v nezkaženém lesním ozónu i usedáte tu a tam na lavičky, jichž po cestě dosti naseto, nechávajíce své myšlenky doprovázeti ladnou hudbou dovádivých jizerských vlnek. Mile lahodí oku sytá zeleň úzkého koberce lučiny táhnoucí se mezi stezkou a břehem vody jizerské.“ (Jan Kamenický)
Řeka Jizera, pramenící na svazích hory Smrk v Jizerských horách, přitéká po téměř 50 km dlouhé pouti do Semil. Zde půlí město na dvě části – Semily a Podmoklice – aby je vzápětí opustila romantickým skalnatým kaňonem a pokračovala až do Toušeně, kde se stane největším pravostranným přítokem Labe.
Riegrova stezka, nazvaná na počest slavného semilského rodáka JUDr. Františka Ladislava Riegra, je krajinnou a turistickou perlou Horního Pojizeří. V délce asi 3 km prochází hluboce zaříznutým údolím Jizery ze Semil až k soutoku s Kamenicí u Podspálova. Celé údolí Jizery bylo v roce 1951 vyhlášeno přírodní rezervací a od roku 1983 je naučnou stezkou s třinácti tabulemi, které nám prozradí mnoho zajímavého o zdejší flóře a fauně.
HISTORIE
V roce 1901 byl na schůzi Okrašlovacího spolku podán návrh, aby byl nově vzniklý městský park (Palackého sady) propojen s údolím Jizery turistickým chodníkem. Ten by vedl až na Spálov a navázal tam na stezku pokračující z Podspálova do Železného Brodu. Nápad byl přijat s nadšením, avšak pro přetrvávající neshody s firmou Schmitt, přes jejíž pozemky měla stezka vést, byla realizace odložena. Teprve v roce 1908, kdy se vztahy mezi městem a firmou zlepšily, započal Okrašlovací spolek společně s Klubem českých turistů neprodleně s výstavbou. Během náročné stavby, která trvala tři měsíce, bylo vystříleno více než 300 kg dynamitu. Vrtání dvanáctimetrového tunelu v závěru stezky zabralo celých šest týdnů.
Stezka byla slavnostně otevřena 10. října 1909 a ihned se setkala s obrovským zájmem turistů. O tom svědčí zápisy za první rok, které uvádějí 195 početných výprav a 80 tisíc návštěvníků, do Semil byly vypraveny i zvláštní vlaky. Avšak ani v následujících letech její popularita neklesala. Statisíce pohlednic Semil a Riegrovy stezky byly rozeslány do Čech i zahraničí. V roce 1925 vybudoval KČT studánku Antala Staška, která se stala vítaným zpestřením procházek.
Původní podoba stezky se však do dnešních dnů nedochovala. Vzhled závěru jizerského údolí značně změnila výstavba vodní elektrárny v Podspálově v letech 1922–1926. Unikátní hydroelektrárna je dodnes funkční a představuje technický skvost na horním toku řeky Jizery. V její blízkosti vznikla v roce 1929 Crhova turistická chata, dnešní Hotel Pod Spálovem.
TIP NA VÝLET
ÚDOLÍ JIZERY - RIEGROVA STEZKA
Semily – Bítouchov – údolí Jizery – Podspálov – Morava – Kamenického stezka – Semily, 12 km
Trasa začíná na semilském náměstí u rozcestníku turistických značek. Vydáme se po červené značce asi 2 km do obce Bítouchov. U pomníku padlých na chvíli silnici opustíme a navštívíme zvoničku – zachovalou památku lidové architektury. Červená značka nás již dále dovede na Riegrovu stezku.
Krajem lesa dojdeme na začátek kaňonu a po visuté železné galerii, dlouhé 77 m, překonáme vstupní skalní bránu. Při chůzi po galerii si zejména zájemci o botaniku všimnou mnoha zajímavých druhů rostlin, přežívajících na skále.
Soutěska byla v minulosti mnohem užší a při povodních se zde hromadilo naplavené dřevo. Proto dal továrník Schmitt soutěsku rozšířit na dnešních 15–20 metrů.
Stezka pokračuje kolem jezu, kde začíná 1300 metrů dlouhý tunel, který odvádí vodu do podspálovské hydroelektrárny. Mineme skálu U Lva a serpentinami vystoupáme na Böhmovu vyhlídku s přilehlým „Pěšorestem“ - odpočívadlem vybízejícím k posezení a odpočinku. Nyní se nacházíme v nejkrásnější partii kaňonu s výhledem na Krkavčí skálu, na téměř vyschlé řečiště plné balvanů a na železniční tunely na protilehlém břehu řeky.
Úsek ze Semil do Železného Brodu byl pro výstavbu železniční tratě Pardubice - Liberec nejobtížnější. Na vzdálenosti necelých 6 km muselo být ve skalách proraženo celkem 5 tunelů, které dodnes patří k technickým stavbám hodným obdivu. Zřízení této tratě v padesátých letech 19. století znamenalo první významný zásah člověka do panenské přírody jizerského údolí.
Za Pěšorestem sestoupíme až k řece - stezka zde prochází 12 m dlouhým tunelem, kde se v zimě tvoří krásné ledové krápníky. Mineme studánku Antala Staška, která dříve nabízela osvěžení pramenitou vodou, a poté se před námi údolí otevírá a nabízí pohled na soutok Jizery s Kamenicí, unikátní hydroelektrárnu a přilehlý Hotel Pod Spálovem. Zde se můžeme občerstvit v restauraci a rozmyslet si, kudy bude naše cesta po 5,5 km pokračovat.
* První možností je pokračovat po červené značce podél Jizery do Železného Brodu.
* Můžeme také zvolit červeně značenou Palackého stezku, která nás zavede údolím řeky Kamenice do Bozkovských jeskyní, a ke zříceninám Navarov.
* Náročnější, ale velmi krásná, je modře značená Kamenického stezka, vedoucí po horní hraně údolí Jizery nad Riegrovou stezkou. Několik skalních vyhlídek nabízí výjimečné pohledy do kaňonu Jizery, nejznámější z nich je Myší skála. Tato cesta uzavře výlet do údolí Jizery a přivede nás zpět do Bítouchova, případně na Masarykovu vyhlídku, odbočíme-li u rozcestí na Moravě na modrou značku.
Podklady pro tento článek nám do redakce Rajnetu poslali z Městského informačního střediska Semily. Děkujeme.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek byl převzat dne 24.11.2024 13:54:51 z Internetového serveru RajNet.cz
--------------------------------------------------------------------------------------------