JIČÍN - Aula Lepařova gymnázia v Jičíně hostila v pátek večer besedu s naším největším znalcem dřevěných zvonic s architektem a urbanistou Karlem Kučou z Prahy. Jeho kniha o Českých, Moravských a Slezských dřevěných zvonicích je průkopnickým činem. Je to obsáhlý souhrn zvonic různého typu i stavebních konstrukcí. Autora si pozvalo aktivní Občanské sdružení Jičínská beseda. Architekt Kuča se narodil v Chlumci nad Cidlinou, takže má k Českému ráji blízko...

Host se v úvodu omluvil, že nemá na sobě zrovna elegantní oblečení, a vysvětloval to tím, že celý den prolézal různé zvonice. Byl se podívat i na okraji Jičína pod kopec Zebín, kde se vrací pomalu k životu stará dřevěná a dost zanedbaná zvonice. Kuča nejdříve vysvětlil typologii českých dřevěných zvonic – jako jsou štenýřové, postavené ze čtyř a více stojících velkých otesaných dubových trámů – štenýřů. Trámy nesou obvodový plášť, ale hlavně zvonovu stolici pro zavěšení zvonů. Konstrukce musí odolávat tlakům při výkyvu zvonů. Další skupinou jsou zvonice vzpěradlové, kde je systém trámů různě propojených a zavětrovaných. Také jejich úlohou je, co nejvíce omezit přenosy kynetické energie a otřesy na hlavní nosné díly zvonice.

Ke svému výkladu Kuča používal projektor, takže jsme přímo viděli různé české zvonice a jejich konstrukce. Byli jsme tak v Samšině, v Oseku u Sobotky, v Železném Brodě i na Vyskři. Pojizeří a Český ráj oplývají bohatstvím těchto lidových či sakrálních památek. Jsou odkazem dovednosti našich předků, tesařů a sekerníků, většinou jsou zvonice staré i několik století. Přesněji by jejich stáří určila dendrologická zkoumání dřevěných trámů...

Zvonice v minulosti provázely kostely, které se stavěly bez věží. Zvonice měly i obranný charakter, sloužily jako hlásky a pozorovatelny, vartýřů i ponocných. Menší zvonky bývaly v sanktusních věžičkách, tj. na střechách kostelů. V dřevěných zvonicích pak visely zvony velké a těžké. Dokud nepodlehly válečným rekvizicím, nebo požárům, jako se to stalo v roce 2007 v Železném Brodě... Zvlášť architektonicky i urbanisticky zajímavé jsou areály dřevěných zvonic a kostelů.Barokní doba přinesla výstavbu a přestavbu kamenných kostelů s jednou, dvěma věžemi. Potom dřevěné zvonice často zanikly- třeba zvonice na hřbitově v Přáslavicích nebo i v Příšovicích, v Turnově na Trávnici atp. Kuča si také připravil pro srovnání záběry někteých zvonic ve Švédsku, Slovensku, v Německu, na Ukrajině atp. Tvarové řešení základních konstrukčních řad bylo velmi rozmanité.

Karel Kuča v závěru zmínil, že chystá další knihu tentokrát o kamenných zvonicích.

(moh)