Turnov - Kolem Libuňky se točí dřevorubci. Likvidují narušené olše a další dřeviny. Hrozily pádem na rušnou silnici na Trosky. Navíc Správa CHKO Český ráj připravuje pro Libuňku potřebnou revitalizaci. Jak uvedl vedoucí správy Jan Mocek, je už k tomu zpracovaná potřebná studie. Cílem je alespoň částečně vrátit toku Libuňky některé funkce, které byly v sedmdesátých letech narušeny různými melioračními úpravami.
Libuňka je na Hruboskalsku hlavním vodním tokem. Pramení v zalesněném svahu mezi Kozlovem
a Ředicí a po 20 km se u Turnova vlévá do Jizery. Jako většina vodních toků v Českém ráji byla i Libuňka v minulosti upravena, ale místy se dochovalo přirozené meandrující koryto s původními břehovými porosty. Nejcennější úsek v oblasti mezi Ktovou, Rokytnicí a Borkem byl v roce 1998 vyhlášen přírodní památkou."Studie je zpracovaná od soutoku Libuňky s Jizerou," říká vedoucí správy Jan Mocek a dále pokračuje: "Je to od protipovodňových hrází až vlastně k Přírodní památce Libuňka. Jsou to tři úseky a čtvrtý je takový referenční, navržený s jenom minimálními úpravami. Podstatou opatření je využít všech stávajících koryt, které tam jsou třeba odstavený. Někde se totiž odklonila Libuňka sama, někde byla odkloněna uměle, někde jsou různé
náhony i funkční, některé jsou třeba jenom z části zaslepeny.
Jsou již zpracovány i variantní řešení, jak Libuňku krajinou vést. Dalším rysem by mělo být vytvoření přibližně 50 metrů širokého pásu kolem osy toku Libuňky a ponechání volného průtoku, "aby si dělal, co chtěl." Říčka je schopná při těch dvouletých vodách téci korytem. Při vyšších stavech, které se tu jednou za deset let objevují, tak by mohla vybřežit právě do toho pásu přilehlých nivních luk. Koridor by byl zatravněn a částečně i udržován." Jak se dále od Jana Mocka dovídám, studie řeší i migrační překážky pro ryby na většině jezů. Zatím jim nedovolují přes ně přejít. Jezy způsobují, že přirozená rybí obsádka je
od Jizery pouze k prvnímu jezu a dál je to silně profiltrované. "Taková vranka nebo střevle je nepřeskočí, větší překážky nezdolá pak ani ten přirozený a zajímavý obyvatel Libuňky - pstruh," upřesňuje Mocek. Teď bude hodně záležet na jednáních, které proběhnou. Revitalizace bude vyžadovat i větší finanční náklady. Kolem toku Libuňky jsou i dost složité vlastnické vztahy. Zhruba 30 % pozemků vlastní obce a stát, 70% soukromníci. Konkrétní řešení se budou teprve přijednáních hledat.
(moh)