Turnov (Semilsko)/ČTK - Město Turnov se snaží najít v archivech nová svědectví, která by dokázala, že hrabě Karl des Fours Walderode spolupracoval po okupaci Československa s německým fašistickým režimem, a jeho dědička nemá nárok na vrácení zabaveného majetku. ČTK to dnes řekl člen turnovského zastupitelstva a odborník na kauzu Walderode Josef Kunetka.

Z historie:
Karl des Fours Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek v roce 1946. V roce 1947 Walderodemu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. V roce 1993 dostal Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později však ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo. de přišel o své panství na Semilsku, Jablonecku a Liberecku po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Ústavní soud ale loni přiřkl Walderodeho dědičce Johanně Kammerlanderové lesík u obce Ždárek na Liberecku, což by podle některých odborníků mohlo mít dopad i na ostatní spory. Kammerlanderová usiluje o bývalý majetek rodu Walderode na Semilsku, Jablonecku a Liberecku celkem za asi 120 milionů korun.

"Materiály z archivů chceme do poloviny září poskytnout Okresnímu soudu v Semilech, kde padne rozhodnutí o vydání zámku Hrubý Rohozec a dalšího majetku. Spolupracujeme s Národním památkovým ústavem a s právníky soukromých firem, jejichž současný majetek se Kammerlanderová pokouší získat," uvedl Kunetka.

Případem Walderode se Kunetka zabývá již do roku 1993. Podle něj byl Walderode ve wehrmachtu, patřil mezi členy Henleinovy SDP a úspěšně požádal o říšskoněmecké občanství. "Existuje písemný důkaz, že 12. srpna 1947 ministerstvo vnitra zamítlo po dvouletém šetření Walderodeho žádost o zachování československého občanství. Walderode osvědčení získal až prosinci 1947, ale pravost dokumentu se nedá ověřit ani v archivu ministerstva vnitra a ani v dalších archivech," upozornil Josef Kunetka.

Pan Kunetka věří, že v archivech se stále dají objevit nové dokumenty, díky nimž se podaří odvrátit vydání bývalého Walderodeho majetku Kammerlanderové. "Po důkazech o Walderodeho říšsko-německém občanství mimo jiné pátráme v Oblastním archivu v Litoměřicích, v litoměřickém rodovém archivu, v archivu pražského magistrátu nebo v archivu bezpečnostních složek," vypočítal Kunetka.

Josef Kunetka uvedl, že kvůli kauze Walderode se letos prozkoumalo a ještě prozkoumá desítky objemných svazků. "Neprozradíme dopředu, co jsme tam o případu Walderode vypátrali nebo ještě vypátráme,"

Autor: ČTK
www.ctk.cz