V horní části Vyskře stojí výstavná kamenná jednopatrová budova, ve které je dnes restaurace a penzion. Byla postavena v r.1839 pro zcela jiné, ušlechtilejší účely. Patřila škole, kterou prošly celé generace zdejších obyvatel. V letošním roce tomu bude již 170 let.

Škola na Vyskři vznikla ovšem už mnohem dříve. První zmínky o školním vyučování v obci pocházejí z r. 1750. Tehdy vyučoval děti ve svém domku Josef Cumfe, povoláním krejčí. Dalším učitelem byl zdejší varhaník Václav Holan Rovenský, který vyučoval od r.1763. Učilo se jen v zimě, v létě musely děti pomáhat rodičům při práci na poli. Holan vyučoval do r.1788, kdy ho vystřídal první opravdový školený učitel Jan Kvapil. Školní budova tu ještě žádná nestála a tak se vyučovalo v každém vhodném stavení. Protože dětí přibývalo, byla r. 1818 škola rozšířena na dvojtřídku. V roce 1835 do školy docházelo už 167 dětí.

Majitel zdejšího panství Alois Lexa z Aehrenthalu nechal proto v r. 1839 vystavět novou školní budovu. Patrová stavba z pískovcových kamenů (štuk) byla chloubou obce. Škola byla na svátek Nanebevzetí Panny Marie dne 15. srpna 1840 vysvěcena libuňským děkanem P. Antonínem Markem. Vyučování v nové škole začalo v úterý 1. září 1840. O rok později byly do vikýře nad vchodem umístěny bicí hodiny, vyrobené kovářem Janatou z Libštátu.

Do školy na Vyskeř chodily děti z širokého okolí, např. z Lažan, Skalan, Kacanov, Krčkovic, Bohuslavi, z později Aehrenthaly vysídlené osady Radče a okolních samot. V r. 1844 tu chodilo do školy 176 dětí. Od roku 1879 byla škola už trojtřídní.

Až koncem 19. a začátkem 20.století byly postaveny školy v Kacanovech a Krčkovicích. Dětem z těchto obcí konečně odpadla dlouhá cesta na Vyskeř.

Roku 1940 byla škola opět stažena na dvojtřídku. Dětí však ubývalo stále více, nakonec školu navštěvovalo jen několik dětí a tak byla v r. 1978 zrušena. Budova prošla od dob svého vzniku mnoha úpravami, které setřely její původní podobu. Dávno už tu nejsou bicí hodiny ani vikýř, změněna byla velikost oken a budova byla na severní straně rozšířena nevhodnou přístavbou. Změněn byl i interiér. Snad jen vstup po schodech ze silnice ještě připomíná někdejší školu.

Až tam někdy půjdete, vzpomeňte si na ty stovky dětí, které tu začínaly svoji pouť za vzděláním.